Orientalistický expres

Vzdělání

Společnost

Osobní rozvoj

Věda a technika

#orientalismus 11 Jiří Hubáček: Česká literární recepce Orientu

Steppin into Asia

Vaše vstupenka do Asie, Váš průvodce Orientem.

ANOTACE
Přednáška se pokusí na příkladu české literární recepce Indie zvýraznit některá základní témata, jež jsou specifická pro českou reflexi Orientu, a to od počátků přibližně do 30. let 20. století. Jejím cílem proto není a nemůže být vyčerpávající faktografický přehled, zaměří se spíše k různým možnostem literárního uchopení daného tématu napříč staletími i literárními žánry. Obecnější historický přehled bude doplněn podrobnější analýzou ukázek z pěti českých či slovenských literárních děl, jež proto také tvoří povinnou literaturu k dané přednášce. Literatura sekundární naproti tomu částečně reflektuje širší evropský kontext literární (a duchovní) reflexe Orientu, částečně se vztahuje především ke dvěma prvním textovým ukázkám, kde se lze o širší sekundární literaturu opřít. Textové ukázky byly záměrně voleny tak, aby pokud možno poskytly základ k diskusi nejen nad českou recepcí Orientu, nýbrž i nad hranicemi a mezemi saidovských a postkoloniálních interpretací literárních textů. Cílem přednášky je tak jednak nastínit šíři spektra literárních reflexí Orientu v našem prostředí, jednak poukázat na beletristický text jako na specifické médium a na nebezpečí jeho přímočarých interpretací, nereflektujících tuto literárnost jako specifický znak díla.
 
LITERATURA
ŠIMEK, František (ed.). Cestopis tzv. Mandevilla. K vydání připravil a poznámkami a slovníčkem opatřil František Šimek. Praha: SNKLU, 1963, s. 103–105 (Indie, sbírání pepře), 115–118 („lidská monstra“). [text ve staročeštině]
KRAMERIUS, Václav Matěj. Dva indické „cestopisy“. Ediční příprava a komentář Jiří Hubáček. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2019, s. 78–80 (obyčeje Indů, popis Ágry), 214–216 (otrokářství v portugalské Góe).
HOLLÝ, Ján. Svatopluk. Spev šestí, vv. 100–243 (původ Slovanů z Indie).Volně dostupné na: https://zlatyfond.sme.sk/dielo/10/Holly_Svatopluk/6 [text v bernolákovské slovenštině].
VRCHLICKÝ, Jaroslav. Anuradhapura. In: Tiché kroky. Praha: J. Otto, 1905, s. 29.
CZECH Z CZECHENHERZU, Arnošt. Joginovo tajemství, Dopis přítelkyni z Kalkutty. In: Má Indie: Básnická evokace. Praha, 1938, s. 17–18, 21–22.

 
DALŠÍ ČETBA
BUDIL, Ivo T. Od prvotního jazyka k rase. Utváření novodobé evropské identity v kontextu orientální renesance. Praha: Academia, 2002.
FUJDA, Milan. Akulturace hinduismu a formování moderní religiozity. K sociálním dějinám českého okultismu 1891–1941. Praha: Malvern, 2010.
GLASENAPP, Helmuth von. Das Indienbild Deutscher Denker. Stuttgart: H. K. Koehler Verlag, 1960.
HALBFASS, Wilhelm. India and Europe. An Essay in Philosophical Understanding. Delhi: Motilal Banarsidass, 1988.
KRÁSA, Miloslav. Looking towards India. A Study in East-West Contacts. Prague: Orbis, 1969.
SCHWAB, Raymond. The Oriental Renaissance. Europe’s Rediscovery of India and the East, 1680–1880. Translated by Gene Patterson-Black and Victor Reinking, foreword by Edward W. Said. New York: Columbia University Press, 1984.
STORCHOVÁ, Lucie. Ägypter wussten Ihre Köpfe zu gebrauchend. Orientalische Alterität in den fiktiven Reisebeschreibungen von Václav Matěj Kramerius (1802–1808). In: BORN, Robert; LEMMEN, Sarah (eds.): Orientalismen in Ostmitteleuropa. Diskurse, Akteure und Disziplinen vom 19. Jahrhundert bis zum Zweiten Weltkrieg. Bielefeld: Transcript, 2014, s. 147–186.
VALTROVÁ, Jana. Středověká setkání s „jinými“. Modloslužebníci, židé, saracéni a heretici v misionářských zprávách o Asii. Praha: Argo, 2011.
WILLSON, Amos Leslie. A Mythical Image. The Ideal of India in German Romanticism. Durham: Duke University Press, 1964.

 
INFORMACE O PŘEDNÁŠKOVÉM CYKLU
V úvodních týdnech studenty seznamuje s Orientalismem od Edwarda Saida a představuje významné Saidovy následovníky (autory postkoloniálních studií, např. Gayatri Spivak), odpůrce (např. Wilhelm Halbfass) a ty, kteří se Saidem polemizují a vztah k “jinému” v “Orientu” zkoumají pomocí odlišných metodologií (např. Ian Buruma). Předmět následně představuje reflexe orientalismu a postkoloniální teorie v jednotlivých areálových disciplínách zaměřených na Blízký východ, severní Afriku, Vietnam, Japonsko, Koreu, Čínu, Tibet, Rusko a Turecko. Závěrečné dvě hodiny jsou věnovány české reflexi orientalismu v literatuře a duchovní oblasti. Zatímco výchozí texty postkoloniální teorie se zaměřují zejména na reflexi Orientu v západoevropských mocnostech ve vztahu k zemím, kam pronikala jejich koloniální expanze, tento předmět má širší záběr a zahrnuje jak země centrální, jihovýchodní a východní Asie, tak i širší okruh nositelů koloniálních ideologií včetně Ruska a Japonska. 
 
🔴 Úvod – Martin Blahota: Úvod do orientalismu a postkoloniálních studií 
🔴 Indie – Martin Hříbek: Úvod do orientalismu a postkoloniálních studií 2, Indie 
🔴 Blízký východ a severní Afrika – Adéla Provazníková + Vojtěch Šarše: Být jako Oni aneb jiný mezi Jinými 
🔴 Vietnam – Marta Lopatková + Ondřej Crhák: Vietnam, orientalismus a český pohled
🔴 Japonsko – Martin Blahota: Japonský panasiatismus jako reakce na bělošskou nadřazenost
🔴 Korea – Lukáš Kubík: Korejský etnický nacionalismus jako reakce na japonskou nadřazenost 
🔴 Čína – Mariia Guleva: China orientalized and orientalising 
🔴 Tibet – Martin Hanker + Petr Jandáček: Zachraňme Tibet! Zachraňme? Tibet?
🔴 Turecko – Jonáš Vlasák (doktorand ÚAS) + Filip Kaas (doktorand KBV): Orientalismus alafranga a alaturka 
🔴 Rusko – Mariia Guleva: Russia between the East and the West 
🔴 Česká reflexe (literatura) – Jiří Hubáček: Česká literární recepce Orientu 
🔴 Česká reflexe (duchovno) – Martin Hanker + Petr Jandáček: Český Tibet – tajemný, svobodný, zaostalý

ANOTACE
Přednáška se pokusí na příkladu české literární recepce Indie zvýraznit některá základní témata, jež jsou specifická pro českou reflexi Orientu, a to od počátků přibližně do 30. let 20. století. Jejím cílem proto není a nemůže být vyčerpávající faktografický přehled, zaměří se spíše k různým možnostem literárního uchopení daného tématu napříč staletími i literárními žánry. Obecnější historický přehled bude doplněn podrobnější analýzou ukázek z pěti českých či slovenských literárních děl, jež proto také tvoří povinnou literaturu k dané přednášce. Literatura sekundární naproti tomu částečně reflektuje širší evropský kontext literární (a duchovní) reflexe Orientu, částečně se vztahuje především ke dvěma prvním textovým ukázkám, kde se lze o širší sekundární literaturu opřít. Textové ukázky byly záměrně voleny tak, aby pokud možno poskytly základ k diskusi nejen nad českou recepcí Orientu, nýbrž i nad hranicemi a mezemi saidovských a postkoloniálních interpretací literárních textů. Cílem přednášky je tak jednak nastínit šíři spektra literárních reflexí Orientu v našem prostředí, jednak poukázat na beletristický text jako na specifické médium a na nebezpečí jeho přímočarých interpretací, nereflektujících tuto literárnost jako specifický znak díla.
 
LITERATURA
<ul><li>ŠIMEK, František (ed.). Cestopis tzv. Mandevilla. K vydání připravil a poznámkami a slovníčkem opatřil František Šimek. Praha: SNKLU, 1963, s. 103–105 (Indie, sbírání pepře), 115–118 („lidská monstra“). [text ve staročeštině]</li>
<li>KRAMERIUS, Václav Matěj. Dva indické „cestopisy“. Ediční příprava a komentář Jiří Hubáček. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2019, s. 78–80 (obyčeje Indů, popis Ágry), 214–216 (otrokářství v portugalské Góe).</li>
<li>HOLLÝ, Ján. Svatopluk. Spev šestí, vv. 100–243 (původ Slovanů z Indie).Volně dostupné na:<a href='https://zlatyfond.sme.sk/dielo/10/Holly_Svatopluk/6'> https://zlatyfond.sme.sk/dielo/10/Holly_Svatopluk/6</a> [text v bernolákovské slovenštině].</li>
<li>VRCHLICKÝ, Jaroslav. Anuradhapura. In: Tiché kroky. Praha: J. Otto, 1905, s. 29.</li>
<li>CZECH Z CZECHENHERZU, Arnošt. Joginovo tajemství, Dopis přítelkyni z Kalkutty. In: Má Indie: Básnická evokace. Praha, 1938, s. 17–18, 21–22.</li>
</ul>
 
DALŠÍ ČETBA
<ul><li>BUDIL, Ivo T. Od prvotního jazyka k rase. Utváření novodobé evropské identity v kontextu orientální renesance. Praha: Academia, 2002.</li>
<li>FUJDA, Milan. Akulturace hinduismu a formování moderní religiozity. K sociálním dějinám českého okultismu 1891–1941. Praha: Malvern, 2010.</li>
<li>GLASENAPP, Helmuth von. Das Indienbild Deutscher Denker. Stuttgart: H. K. Koehler Verlag, 1960.</li>
<li>HALBFASS, Wilhelm. India and Europe. An Essay in Philosophical Understanding. Delhi: Motilal Banarsidass, 1988.</li>
<li>KRÁSA, Miloslav. Looking towards India. A Study in East-West Contacts. Prague: Orbis, 1969.</li>
<li>SCHWAB, Raymond. The Oriental Renaissance. Europe’s Rediscovery of India and the East, 1680–1880. Translated by Gene Patterson-Black and Victor Reinking, foreword by Edward W. Said. New York: Columbia University Press, 1984.</li>
<li>STORCHOVÁ, Lucie. Ägypter wussten Ihre Köpfe zu gebrauchend. Orientalische Alterität in den fiktiven Reisebeschreibungen von Václav Matěj Kramerius (1802–1808). In: BORN, Robert; LEMMEN, Sarah (eds.): Orientalismen in Ostmitteleuropa. Diskurse, Akteure und Disziplinen vom 19. Jahrhundert bis zum Zweiten Weltkrieg. Bielefeld: Transcript, 2014, s. 147–186.</li>
<li>VALTROVÁ, Jana. Středověká setkání s „jinými“. Modloslužebníci, židé, saracéni a heretici v misionářských zprávách o Asii. Praha: Argo, 2011.</li>
<li>WILLSON, Amos Leslie. A Mythical Image. The Ideal of India in German Romanticism. Durham: Duke University Press, 1964.</li>
</ul>
 
INFORMACE O PŘEDNÁŠKOVÉM CYKLU
V úvodních týdnech studenty seznamuje s Orientalismem od Edwarda Saida a představuje významné Saidovy následovníky (autory postkoloniálních studií, např. Gayatri Spivak), odpůrce (např. Wilhelm Halbfass) a ty, kteří se Saidem polemizují a vztah k “jinému” v “Orientu” zkoumají pomocí odlišných metodologií (např. Ian Buruma). Předmět následně představuje reflexe orientalismu a postkoloniální teorie v jednotlivých areálových disciplínách zaměřených na Blízký východ, severní Afriku, Vietnam, Japonsko, Koreu, Čínu, Tibet, Rusko a Turecko. Závěrečné dvě hodiny jsou věnovány české reflexi orientalismu v literatuře a duchovní oblasti. Zatímco výchozí texty postkoloniální teorie se zaměřují zejména na reflexi Orientu v západoevropských mocnostech ve vztahu k zemím, kam pronikala jejich koloniální expanze, tento předmět má širší záběr a zahrnuje jak země centrální, jihovýchodní a východní Asie, tak i širší okruh nositelů koloniálních ideologií včetně Ruska a Japonska. 
 
🔴 Úvod – Martin Blahota: Úvod do orientalismu a postkoloniálních studií 
🔴 Indie – Martin Hříbek: Úvod do orientalismu a postkoloniálních studií 2, Indie 
🔴 Blízký východ a severní Afrika – Adéla Provazníková + Vojtěch Šarše: Být jako Oni aneb jiný mezi Jinými 
🔴 Vietnam – Marta Lopatková + Ondřej Crhák: Vietnam, orientalismus a český pohled
🔴 Japonsko – Martin Blahota: Japonský panasiatismus jako reakce na bělošskou nadřazenost
🔴 Korea – Lukáš Kubík: Korejský etnický nacionalismus jako reakce na japonskou nadřazenost 
🔴 Čína – Mariia Guleva: China orientalized and orientalising 
🔴 Tibet – Martin Hanker + Petr Jandáček: Zachraňme Tibet! Zachraňme? Tibet?
🔴 Turecko – Jonáš Vlasák (doktorand ÚAS) + Filip Kaas (doktorand KBV): Orientalismus alafranga a alaturka 
🔴 Rusko – Mariia Guleva: Russia between the East and the West 
🔴 Česká reflexe (literatura) – Jiří Hubáček: Česká literární recepce Orientu 
🔴 Česká reflexe (duchovno) – Martin Hanker + Petr Jandáček: Český Tibet – tajemný, svobodný, zaostalý

Aplikace Youradio Talk

#orientalismus 11 Jiří Hubáček: Česká literární recepce Orientu

Poslechněte si podcast