(101***) Je možné zapomenout svůj rodný jazyk/svou rodnou řeč?

Ahoj! Něco ti musím říct! Nedávno jsem na stránkách BBC četla zajímavý článek. A chci se s tebou podělit o tom, co jsem se dočetla.

Autorka článku říká, že je možné zapomenout svůj rodný jazyk. Co myslíš? Mluvila jsem o tom s kamarády, kteří nikdy nežili v zahraničí. A také s kamarády, kteří už roky žijí v zahraničí. Každý má samozřejmě jiný názor

Není totiž důležité, jak dlouho v cizí zemi žijeme. Důležité je, jaký jazyk používáme. Když se často setkáváme s místními a mluvíme jejich řečí, svou rodnou řeč zapomeneme rychleji. A čím častěji mluvíme cizí řečí, tím rychleji zapomeneme tu svoji.

Naopak čím méně mluvíme místní řečí, tím pomaleji (nebo vůbec) zapomeneme svou rodnou řeč. Je mnoho lidí, kteří žijí v zahraničí a kteří se dokonce vůbec místní jazyk neučí. Žijí ve Španělsku a používají pouze angličtinu. No, ale proč ne, že?

Z psychologie určitě znáš, že je možné zapomenout, že jsme prožili nějaké trauma. Úplně zapomenout. A tak je i možné zapomenout jazyk, který máme s tímto traumatem spojený. Autorka v článku píše o dvou skupinách Němců. Zaprvé ti, kteří utekli z Německa do Ameriky před Křišťálovou nocí (Reichskristallnacht) v roce 1938. A zadruhé ti, kteří utekli do Ameriky až po této noci. Co myslíš, kteří lidé mluví dnes hůře německy? Ano, máš pravdu. Ti, kteří utekli později. Ti, kteří zažili hrůznou Křišťálovou noc. Dnes je pro nás (naštěstí) těžké si takové trauma představit.

Pokud delší dobu žiješ v zahraničí, určitě teď rychle pochopíš, o čem mluvím. Možná si dokonce řekneš „No jó, to znám!“ nebo „Jó, to mám taky!“ Je možné nejen jazyk zapomínat, ale také mu nerozumět. Nerozumět, protože vznikají nová slova. A když nejsi v kontaktu se svou rodnou kulturou, prostě nerozumíš. Jako já, když vidím slovo „ovčan“ nebo „exka“. Ovčan je občan, který se chová jako ovce. To je v současné době populární negativní česká kritika Čechů. A exka je bývalá manželka neboli (také česky) ex-manželka. Já znám pouze slovo „ex“ – „Viděls ji? Kdo to je?“ – „Ále, to je moje ex. Rozešli jsme se loni.“

Některá slova se mi líbí. Některá se mi nelíbí. Ale musím dodat, že já osobně také ráda nová slova vytvářím. A navíc čeština má mnoho možností, jak si se slovy hrát– „pivouš, pivík, pivásek“ určitě rozumíš

Také si rád hraješ s jazykem?
Jaká česká slova tě překvapují?
Zapomínáš svůj rodný jazyk?
Nebo zapomínáš spíše jazyk, který se učíš?

Krásný den,

Eliška, SlowCZECH

(Pokud tě článek zajímá, zde je odkaz: link )

The post (101***) Je možné zapomenout svůj rodný jazyk/svou rodnou řeč? appeared first on slowczech .