Od rozmanitosti ke sjednocení. Koncertní sál Rudaki Vahdad v Teheránu

Nic na tomto světě se neodehrává ve vakuu, vše se jakýmsi způsobem uskutečňuje v souvislostech blízkých či vzdálených v prostoru i v čase. Už Václav Havel to kdysi popisoval v poetické nadsázce tak, že svět je nyní už tak propojen, že pouhé mávnutí motýlích křídel se tak či onak projeví i na jeho druhém konci. A tak se na cestu za koncertním sálem v poměrně exotické místě určitě i my můžeme vyzbrojit konstatováním, že širší politické a společenské poměry – včetně jejich změn – se pokaždé tak či onak odrážejí i v kultuře obecně a v hudbě zvlášť. Rozhodně to platí pro koncertní sál , který se nalézá v samém centru rozlehlé íránské metropole, v takřka desetimilionovém Teheránu .