Dopřát si hudební lázeň. Dům umění a Slovenské filharmonie v Piešťanech

Piešťany. Lázeňské město, blízké nám nejen tím, že leží necelých šedesát kilometrů od Hodonína. Především bylo od konce roku 1918 do konce roku 1992 součástí společného státu Čechů a Slováků. Takže nejeden z nás si v Piešťanech léčil revma anebo zde prostě jen trávil dovolenou a procházel se podél Váhu. Či přes něj případně přešel po slavném funkcionalistickém mostě.Váh tudy protéká v úctyhodné šíři na cestě dlouhé čtyři sta kilometrů, která začíná v Tatrách a končí u Komárna, kde se vlévá do Dunaje. Ale nikde nepřeklenuje řeku tak zajímavý most, jako je zmíněný Kolonádní anebo také Skleněný. Měří skoro sto padesát metrů, což z něj s přehledem činí nejdelší krytý most pro pěší na Slovensku. Postaven byl na počátku třicátých let minulého století, je bílý, tvarově strohý a přece svojí atmosférou vlídně zvoucí. Autorem návrhu byl nestor moderní slovenské architektury Emil Belluš. Tvůrce, mezi jehož následovníky patřil mimo jiné rájecký rodák, architekt Ferdinand Milučký.