#41 SEBEterapie: Jak si zase začít věřit?

„ Přála bych si, aby ses viděla mýma očima, ” řekla mi kamarádka při našem on-line setkání, kde jsem měla koučovat já ji, ne ona mě. Ale některý věty, které se zapíšou pod kůži, přichází právě možná takto – neplánovaně, nečekaně, ale ve výsledku jsou přesně takhle potřebný. A pak jen dodala: „ Kéž by sis nepřipadala tak malá. ”

Někdy si říkám, že bych chtěla mít znovu ten drive náctiletý Terezy. Té, která věřila, že jí patří svět. Ale pak mi dojde, že ten drive jde ruku v ruce s vírou v sebe samu. Tak kde se ta víra vlastně ukryla, schovala, kam zmizela?

Nezmizela. Jen jsem začala hledat hodnotu venku, aniž bych ji hledala v sobě. A přestala si plnit to, co si slíbím. Ten drive nezmizel. Ani víra v sebe samu. Jen možná stojí za to ji znovu objevit. Třeba tím, že si sumarizujeme všechno to, co jsme už dosáhli.