Tereza Čierníková

Vzdělání

Osobní rozvoj

#20 SEBEterapie: Odpočinek není sobeckost, ale nutnost

SEBEterapie

O seberozvojových tématech, která jsou populární. Ale i o těch, která populární nejsou. Která se bojíme pojmenovat nebo vyřknout nahlas, protože naše ego, protože to bolí, protože je to nekomfortní. A taky o té mé cestě, přístupech, uvědomění. Někdy i o metodách, technikách a možnostech, jak na to – jak docílit svých snů, jak změnit svůj život a otočit ho o 180 stupňů. Protože tady nejsme na furt. S cílem inspirovat, motivovat (sebe i vás) a ukazovat, že i vy můžete. Cokoliv. Pokud uděláte akční krok.

Tento podcast je tím mým akčním krokem. Jaký bude ten váš?

Děláš si na sebe čas? Děláš si na svůj volný čas čas? Jsme dnes tolik orientovaní na výkon, že zapomínáme na to opravdu naléhavé – na sebe. A taky na to, že cesta je cíl, že to není až o tom prolétnutí cílovou páskou, kterou si máme tendenci ustavičně posouvat dál a dál. Co když ale ten opravdový výkon nastává v okamžiku, kdy si dáme chvilku "voraz"? Kdy znovu nasměrujeme ten vnitřní kompas správným směrem? Kdy ihned po probuzení nenastoupíme do toho provozně-organizačního života, ale budeme chvilku jen "dýchat život"? Jsme výkonově orientovanou společností, ale pod tíhou disciplíny zapomínáme na svou motivaci. Přecházíme do autopilota a dříve či později s touhou hnát se pořád za vytyčenou metou, která mnohdy není ani naše, shoříme jako svíčka. Disciplinovaný člověk ale taky moc dobře ví, kdy je čas na rekonvalescenci. Jako sportovec po sportu. To, že mozek nebolí, neznamená, že není unavený.

Děláš si na sebe čas? Děláš si na svůj volný čas čas? Jsme dnes tolik orientovaní na výkon, že zapomínáme na to opravdu naléhavé – na sebe. A taky na to, že cesta je cíl, že to není až o tom prolétnutí cílovou páskou, kterou si máme tendenci ustavičně posouvat dál a dál. Co když ale ten opravdový výkon nastává v okamžiku, kdy si dáme chvilku "voraz"? Kdy znovu nasměrujeme ten vnitřní kompas správným směrem? Kdy ihned po probuzení nenastoupíme do toho provozně-organizačního života, ale budeme chvilku jen "dýchat život"? Jsme výkonově orientovanou společností, ale pod tíhou disciplíny zapomínáme na svou motivaci. Přecházíme do autopilota a dříve či později s touhou hnát se pořád za vytyčenou metou, která mnohdy není ani naše, shoříme jako svíčka. Disciplinovaný člověk ale taky moc dobře ví, kdy je čas na rekonvalescenci. Jako sportovec po sportu. To, že mozek nebolí, neznamená, že není unavený.

Aplikace Youradio Talk

#20 SEBEterapie: Odpočinek není sobeckost, ale nutnost

Poslechněte si podcast