Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Najděte si:

Obrázek epizody 38 - Pracovna Františka Karla

Schloß Schönbrunn - Reprezentační sály a soukromé komnaty v tzv. „Noblesním patře“

Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Kultura

38 - Pracovna Františka Karla

Obrázek epizody 38 - Pracovna Františka Karla
Play

Poslechněte si podcast

22. 7. 2010

1 min



Tato místnost stejně jako přilehlý salon byly v 19. století obývány arcivévodou Františkem Karlem, otcem císaře Františka Josefa. Obrazy nás opět přenesou zpět do časů panování Marie Terezie. Slavný rodinný portrét od neméně slavného malíře Martina von Meytense zobrazuje císaře Františka Štěpána a Marii Terezii obklopené houfem dětí. Císařský pár měl 16 dětí – jedenáct dcer a pět synů, z nichž se jen jedenáct dožilo dospělého věku. Na obraze chybějí dvě později narozené a tři již zemřelé děti. Jednou z nejdůležitějších úloh panovnických rodin bylo zplodit co největší počet potomků, aby tak byla zachována kontinuita rodu či dynastie. Naproti rodinnému portrétu vidíte podobizny žen, které sehrály v životě Marie Terezie významnou roli. Vpravo od zrcadla visí podobizna její matky Alžběty Kristýny, vlevo od ní pak obraz, na němž je zpodobněna hraběnka Fuchsová, dříve vychovatelka a později blízká důvěrnice císařovny. Jako výraz své oddanosti a lásky ji Marie Terezie nechala jako jedinou, která nepatřila do habsburské dynastie, pohřbít v Kapucínské císařské hrobce.

www.schoenbrunn.at | Download Tour-Guide (PDF)
© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Popis podcastu

Již v 17. století stál na místě dnešního schönbrunnského zámku letohrádek, který si dali Habsburkové pro svou potěchu postavit. Tento letohrádek však byl v roce 1683 během druhého tureckého obléhání zcela zničen. Po vítězství nad osmanskými Turky pověřil císař Leopold I. slavného rakouského barokního architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu výstavbou loveckého zámečku, který by byl využíván dvorskou společností při honech. O půl století později přikázala císařovna Marie Terezie svému dvornímu architektovi Nicolausovi Pacassimu, aby Schönbrunn přestavěl v rokokovém stylu. Císařovna prohlásila zámek za svou oficiální letní rezidenci a trávila zde s oblibou s celým svým dvorem, který sestával z více než 1.500 osob, letní měsíce. Členové císařské rodiny přispěli osobně – jak se o tom za malou chvíli sami přesvědčíte – k vybavení a vzhledu jednotlivých místností. A až se seznámíte s kulturou bydlení tehdejších vladařů a jejich každodenním životem zjistíte, že právě díky této skutečnosti je historie zámku stále živá. Avšak také potomci Marie Terezie zanechali v Schönbrunnu svůj rukopis a kus své vlastní osobnosti. Byl to především prapravnuk velké panovnice císař František Josef, který se zde narodil a po 68 letech vlády v roce 1916 zde také zemřel. Až vystoupáte do prvního patra, dejte se vpravo a vkročte do komnaty nazvané „Fischgrätzimmer“, což v překladu znamená „Pokoj se vzorem rybí kostry“. Podíváte-li se oknem na levé straně komnaty uvidíte, že okno vede do Velkého císařského dvora, který patří k Dětskému muzeu. V této části zámku se můžete dozvědět mnoho zajímavostí o všedním a každodenním životě u císařského dvora a také si můžete leccos sami vyzkoušet. Vpravo můžete otevřenými dveřmi nahlédnout do pokoje tak zvaného křídelního adjutanta. Hlavní náplní práce tohoto adjutanta bylo okamžité předávání důležitých vojenských zpráv císaři. Tímto lze vysvětlit okolnost, že byl adjutant ubytován v tak těsné blízkosti panovníka.