Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Obrázek epizody 35 - Červený salon

Schloß Schönbrunn - Reprezentační sály a soukromé komnaty v tzv. „Noblesním patře“

Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Kultura

35 - Červený salon

Obrázek epizody 35 - Červený salon

Poslechněte si podcast

22. 7. 2010

2 min



V Červeném salonu visí portréty několika habsburských císařů od konce 18. století. Mezi jiným zde můžete vidět syna Marie Terezie Leopolda II., který nastoupil na trůn po smrti svého bratra Josefa II., vedle něj vidíte portrét jeho syna a nástupce Františka druhého a prvního (II/I.)., posledního císaře Svaté říše římské Národa německého. Vítězstvím u Slavkova donutil Napoleon Rakousko k podpisu Bratislavského míru a tím se Svatá říše římská roku 1806 rozpadla. Bylo vyhlášeno Rakouské císařství a z Františka II. se tak stal první rakouský císař František I. Věren habsburské tradici provdal František II./I. svou nejstarší dceru Marii Louisu za Napoleona a druhou dceru Leopoldýnu za brazilského císaře. Její portrét vidíte před sebou na malířském stojanu. Na ostatních portrétech jsou vyobrazeni císař Ferdinand a jeho choť Marie Anna. Ferdinand byl nejstarší syn císaře Františka a lidově se mu říkalo „Ferdinand Dobrotivý“. Trpěl záchvaty epilepsie a nebyl proto schopen vládnout. Skutečný vládce rakouské monarchie byl v té době státní kancléř kníže Metternich, jemuž se také přezdívalo „kočí Evropy“, neboť řídil s velkou dávkou diplomacie a šikovnosti evropskou politiku císařského domu.

www.schoenbrunn.at|Download Tour-Guide (PDF)
© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Popis podcastu

Již v 17. století stál na místě dnešního schönbrunnského zámku letohrádek, který si dali Habsburkové pro svou potěchu postavit. Tento letohrádek však byl v roce 1683 během druhého tureckého obléhání zcela zničen. Po vítězství nad osmanskými Turky pověřil císař Leopold I. slavného rakouského barokního architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu výstavbou loveckého zámečku, který by byl využíván dvorskou společností při honech. O půl století později přikázala císařovna Marie Terezie svému dvornímu architektovi Nicolausovi Pacassimu, aby Schönbrunn přestavěl v rokokovém stylu. Císařovna prohlásila zámek za svou oficiální letní rezidenci a trávila zde s oblibou s celým svým dvorem, který sestával z více než 1.500 osob, letní měsíce. Členové císařské rodiny přispěli osobně – jak se o tom za malou chvíli sami přesvědčíte – k vybavení a vzhledu jednotlivých místností. A až se seznámíte s kulturou bydlení tehdejších vladařů a jejich každodenním životem zjistíte, že právě díky této skutečnosti je historie zámku stále živá. Avšak také potomci Marie Terezie zanechali v Schönbrunnu svůj rukopis a kus své vlastní osobnosti. Byl to především prapravnuk velké panovnice císař František Josef, který se zde narodil a po 68 letech vlády v roce 1916 zde také zemřel. Až vystoupáte do prvního patra, dejte se vpravo a vkročte do komnaty nazvané „Fischgrätzimmer“, což v překladu znamená „Pokoj se vzorem rybí kostry“. Podíváte-li se oknem na levé straně komnaty uvidíte, že okno vede do Velkého císařského dvora, který patří k Dětskému muzeu. V této části zámku se můžete dozvědět mnoho zajímavostí o všedním a každodenním životě u císařského dvora a také si můžete leccos sami vyzkoušet. Vpravo můžete otevřenými dveřmi nahlédnout do pokoje tak zvaného křídelního adjutanta. Hlavní náplní práce tohoto adjutanta bylo okamžité předávání důležitých vojenských zpráv císaři. Tímto lze vysvětlit okolnost, že byl adjutant ubytován v tak těsné blízkosti panovníka.