Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Kultura

33 - Gobelínový salon

Schloß Schönbrunn - Reprezentační sály a soukromé komnaty v tzv. „Noblesním patře“

Již v 17. století stál na místě dnešního schönbrunnského zámku letohrádek, který si dali Habsburkové pro svou potěchu postavit. Tento letohrádek však byl v roce 1683 během druhého tureckého obléhání zcela zničen. Po vítězství nad osmanskými Turky pověřil císař Leopold I. slavného rakouského barokního architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu výstavbou loveckého zámečku, který by byl využíván dvorskou společností při honech. O půl století později přikázala císařovna Marie Terezie svému dvornímu architektovi Nicolausovi Pacassimu, aby Schönbrunn přestavěl v rokokovém stylu. Císařovna prohlásila zámek za svou oficiální letní rezidenci a trávila zde s oblibou s celým svým dvorem, který sestával z více než 1.500 osob, letní měsíce. Členové císařské rodiny přispěli osobně – jak se o tom za malou chvíli sami přesvědčíte – k vybavení a vzhledu jednotlivých místností. A až se seznámíte s kulturou bydlení tehdejších vladařů a jejich každodenním životem zjistíte, že právě díky této skutečnosti je historie zámku stále živá. Avšak také potomci Marie Terezie zanechali v Schönbrunnu svůj rukopis a kus své vlastní osobnosti. Byl to především prapravnuk velké panovnice císař František Josef, který se zde narodil a po 68 letech vlády v roce 1916 zde také zemřel. Až vystoupáte do prvního patra, dejte se vpravo a vkročte do komnaty nazvané „Fischgrätzimmer“, což v překladu znamená „Pokoj se vzorem rybí kostry“. Podíváte-li se oknem na levé straně komnaty uvidíte, že okno vede do Velkého císařského dvora, který patří k Dětskému muzeu. V této části zámku se můžete dozvědět mnoho zajímavostí o všedním a každodenním životě u císařského dvora a také si můžete leccos sami vyzkoušet. Vpravo můžete otevřenými dveřmi nahlédnout do pokoje tak zvaného křídelního adjutanta. Hlavní náplní práce tohoto adjutanta bylo okamžité předávání důležitých vojenských zpráv císaři. Tímto lze vysvětlit okolnost, že byl adjutant ubytován v tak těsné blízkosti panovníka.

<img src="http://podcast.schoenbrunn.at/audioguide/CS/albumcovers/200x200/Schoenbrunn-CS-33.jpg" height="200" width="200"/> 
	Bruselské tapiserie z 18. století zdobí nejen stěny tohoto salonu, ale jsou jimi také potažena křesla. Na nástěnných tapiseriích jsou zobrazeny výjevy z tržiště a z přístavu, křesla jsou potažena tapiseriemi, které znázorňují roční cyklus dvanácti měsíců včetně znamení zvěrokruhu. Následující pracovní pokoj arcivévodkyně Sofie (místnost č. 34) tvořil součást soukromého apartmá rodičů Františka Josefa, arcivévody Františka Karla a arcivévodkyně Sofie, kteří zde v 19. století pobývali. Ctižádostivá Sofie sledovala velmi energicky a důsledně svůj cíl, který spočíval v tom, zajistit habsburský trůn pro svého syna. Byla však také nejdůležitější poradkyní v politických záležitostech habsburské monarchie. Její současníci ji označovali za „jediného muže u vídeňského dvora“. K císařovně Alžbětě, své snaše a neteři zároveň, se chovala vždy s odstupem a mezi oběma ženami panovalo napjaté ovzduší. Tímto se Sofie zasloužila o to, že se Sisi nikdy necítila u vídeňského dvora dobře. Alžběta si často stěžovala na to, že je svou tchýní neustále kontrolována a poučována.
	 <a href="http://www.schoenbrunn.at" target="_blank" title="Schloß Schönbrunn">www.schoenbrunn.at</a> | <a href="http://podcast.schoenbrunn.at/audioguide/CS/audioguide.pdf" target="_blank" title="Download Tour-Guide (PDF)">Download Tour-Guide (PDF)</a> © by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Aplikace Youradio Talk

33 - Gobelínový salon

Poslechněte si podcast