Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Kultura

30 - Napoleonský pokoj

Schloß Schönbrunn - Reprezentační sály a soukromé komnaty v tzv. „Noblesním patře“

Již v 17. století stál na místě dnešního schönbrunnského zámku letohrádek, který si dali Habsburkové pro svou potěchu postavit. Tento letohrádek však byl v roce 1683 během druhého tureckého obléhání zcela zničen. Po vítězství nad osmanskými Turky pověřil císař Leopold I. slavného rakouského barokního architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu výstavbou loveckého zámečku, který by byl využíván dvorskou společností při honech. O půl století později přikázala císařovna Marie Terezie svému dvornímu architektovi Nicolausovi Pacassimu, aby Schönbrunn přestavěl v rokokovém stylu. Císařovna prohlásila zámek za svou oficiální letní rezidenci a trávila zde s oblibou s celým svým dvorem, který sestával z více než 1.500 osob, letní měsíce. Členové císařské rodiny přispěli osobně – jak se o tom za malou chvíli sami přesvědčíte – k vybavení a vzhledu jednotlivých místností. A až se seznámíte s kulturou bydlení tehdejších vladařů a jejich každodenním životem zjistíte, že právě díky této skutečnosti je historie zámku stále živá. Avšak také potomci Marie Terezie zanechali v Schönbrunnu svůj rukopis a kus své vlastní osobnosti. Byl to především prapravnuk velké panovnice císař František Josef, který se zde narodil a po 68 letech vlády v roce 1916 zde také zemřel. Až vystoupáte do prvního patra, dejte se vpravo a vkročte do komnaty nazvané „Fischgrätzimmer“, což v překladu znamená „Pokoj se vzorem rybí kostry“. Podíváte-li se oknem na levé straně komnaty uvidíte, že okno vede do Velkého císařského dvora, který patří k Dětskému muzeu. V této části zámku se můžete dozvědět mnoho zajímavostí o všedním a každodenním životě u císařského dvora a také si můžete leccos sami vyzkoušet. Vpravo můžete otevřenými dveřmi nahlédnout do pokoje tak zvaného křídelního adjutanta. Hlavní náplní práce tohoto adjutanta bylo okamžité předávání důležitých vojenských zpráv císaři. Tímto lze vysvětlit okolnost, že byl adjutant ubytován v tak těsné blízkosti panovníka.

<img src="http://podcast.schoenbrunn.at/audioguide/CS/albumcovers/200x200/Schoenbrunn-CS-30.jpg" height="200" width="200"/> 
	Když Napoleon v letech 1805 a 1809 obsadil Vídeň, zvolil si Schönbrunn jako svou rezidenci. Během této doby užíval pravděpodobně tuto místnost jako svou ložnici. Sňatkem Napoleona Bonaparta s Marií Louisou, dcerou císaře Františka II./I. (vnuk Marie Terezie) v roce 1810 měl být zpečetěn mír mezi oběma panovníky. Po porážce a následném svržení Napoleona se Marie Louisa vrátila se svým synem na přechodnou dobu zpátky k vídeňskému dvoru. Na základě jednání Vídeňského kongresu v letech 1814 a 1815 – bylo to setkání zástupců téměř všech zemí Evropy po napoleonských válkách, které upravilo mezinárodní vztahy soustavou smluv - získala nakonec parmské vévodství, ovšem pod podmínkou, že zanechá svého syna vévodu z Reichstadtu ve Vídni. Malý “princ Frantík”, jak se mu u dvora přezdívalo, měl totiž na přání evropských mocností jako syn Napoleona vyrůstat pod ochranou svého dědečka u vídeňského dvora, současně však stranou veškerého politického dění. Jako všichni mužští příslušníci habsburské dynastie se i on – tak, jak to odpovídalo rodinné tradici – vyučil občanskému povolání. Na obraze před vámi jej vidíte jako malého zahradníka. Zemřel však již v roce 1832 ve věku 21 let na následky tuberkulózy. Posmrtná maska znázorňuje Napoleona Františka na smrtelném loži. V dalším, tentokrát Porcelánovém salonku (místnost č. 31), se vrátíme zpátky do období vlády Marie Terezie, která využívala tento salonek jako pracovní pokoj a místo pro společenské hry. Kresby v dřevěných zdobně vyřezávaných rámečcích jsou modrobílé a mají vyvolávat dojem, že jsou z porcelánu. Tato dílka zdobí stěny až ke stropu. Je jich celkem 213, jsou namalovaná modrou tuší a jejich autorem je František Štěpán a některé z dětí Marie Terezie. Jedno z nich, Marie Kristýna, je zpodobněno na jednom z medailonků. Byla to nejmilejší dcera císařovny a jak jsme již dříve uvedli, byla jediná z dcer, která se směla provdat z lásky – za vévodu Alberta Sasko-Těšínského.
	 <a href="http://www.schoenbrunn.at" target="_blank" title="Schloß Schönbrunn">www.schoenbrunn.at</a> | <a href="http://podcast.schoenbrunn.at/audioguide/CS/audioguide.pdf" target="_blank" title="Download Tour-Guide (PDF)">Download Tour-Guide (PDF)</a> © by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Aplikace Youradio Talk

30 - Napoleonský pokoj

Poslechněte si podcast