Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Najděte si:

Obrázek epizody 21 - Velká a Malá galerie

Schloß Schönbrunn - Reprezentační sály a soukromé komnaty v tzv. „Noblesním patře“

Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Kultura

21 - Velká a Malá galerie

Obrázek epizody 21 - Velká a Malá galerie
Play

Poslechněte si podcast

22. 7. 2010

2 min



Ve Velké galerii uprostřed zámku pořádala císařská rodina honosné plesy, recepce, galavečeře a další velkolepé podniky. Tento sál je dlouhý přes čtyřicet metrů a široký téměř deset metrů. Jeho rozměry tak byly ideální pro reprezentační účely. Krásná křišťálová zrcadla, pozlacené štukové dekorace a nástropní fresky představovaly vrcholné umění rokokové architektury. Fresky pocházejí z dílny italského malíře Gregoria Guglielmiho a jsou nepokrytým chvalozpěvem na Marii Terezii, její velikost a panovnické úspěchy. Prostřední freska představuje Marii Terezii a Františka Štěpána: oba sedí na trůně a ze všech stran jsou obklopeni alegoriemi korunních zemí monarchie a postavami, které ztělesňují vladařské ctnosti. Každý z obou velkých ze dřeva vyřezaných pozlacených lustrů zářil při slavnostních příležitostech světlem 70 svící, a to až do roku 1901, kdy byla v zámku zavedena elektřina. Od pádu monarchie v roce 1918 je Velká galerie využívána pro celou řadu kulturních pořadů. V roce 1961 se zde uskutečnilo legendární setkání prezidentů Kennedyho a Chruščova. Malá galerie leží na straně zámku otočené do zahrady. Slavily se v ní narozeniny a jmeniny a je z ní nádherný výhled do zámecké zahrady, jíž vévodí na protějším svahu architektonická perla Glorieta, která byla postavena ještě za dob Marie Terezie. Při poslední rekonstrukci Malé galerie jí byla navrácena její bývalá oslnivě bílá krása z 19. století.

www.schoenbrunn.at | Download Tour-Guide (PDF)
© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.

Popis podcastu

Již v 17. století stál na místě dnešního schönbrunnského zámku letohrádek, který si dali Habsburkové pro svou potěchu postavit. Tento letohrádek však byl v roce 1683 během druhého tureckého obléhání zcela zničen. Po vítězství nad osmanskými Turky pověřil císař Leopold I. slavného rakouského barokního architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu výstavbou loveckého zámečku, který by byl využíván dvorskou společností při honech. O půl století později přikázala císařovna Marie Terezie svému dvornímu architektovi Nicolausovi Pacassimu, aby Schönbrunn přestavěl v rokokovém stylu. Císařovna prohlásila zámek za svou oficiální letní rezidenci a trávila zde s oblibou s celým svým dvorem, který sestával z více než 1.500 osob, letní měsíce. Členové císařské rodiny přispěli osobně – jak se o tom za malou chvíli sami přesvědčíte – k vybavení a vzhledu jednotlivých místností. A až se seznámíte s kulturou bydlení tehdejších vladařů a jejich každodenním životem zjistíte, že právě díky této skutečnosti je historie zámku stále živá. Avšak také potomci Marie Terezie zanechali v Schönbrunnu svůj rukopis a kus své vlastní osobnosti. Byl to především prapravnuk velké panovnice císař František Josef, který se zde narodil a po 68 letech vlády v roce 1916 zde také zemřel. Až vystoupáte do prvního patra, dejte se vpravo a vkročte do komnaty nazvané „Fischgrätzimmer“, což v překladu znamená „Pokoj se vzorem rybí kostry“. Podíváte-li se oknem na levé straně komnaty uvidíte, že okno vede do Velkého císařského dvora, který patří k Dětskému muzeu. V této části zámku se můžete dozvědět mnoho zajímavostí o všedním a každodenním životě u císařského dvora a také si můžete leccos sami vyzkoušet. Vpravo můžete otevřenými dveřmi nahlédnout do pokoje tak zvaného křídelního adjutanta. Hlavní náplní práce tohoto adjutanta bylo okamžité předávání důležitých vojenských zpráv císaři. Tímto lze vysvětlit okolnost, že byl adjutant ubytován v tak těsné blízkosti panovníka.