Karel Hvížďala: Jiné oko Henry Millera

U mě je to tak, když jednu větší práci dokončím, do dalšího většího projektu se mi ještě nechce a žádný termín obživného psaní na mě netlačí, rozhlídnu se po knihovně s úmyslem odpočinout si čtením, které není účelové, které nepotřebuji k práci. Tentokrát se mé oko v knihovně zastavilo u Esejí Henry Millera.