Znečištěné ovzduší se může přenášet přes generaci, říká Jan Hovorka z Ústavu pro životní prostředí
O epizodě podcastu
„Klasickým příkladem je populace lidí, která v 80. letech žila v severních Čechách. Těhotné ženy byly vystaveny vysokými koncentracemi znečišťujících látek a během nitroděložního vývoje plodu docházelo k poškození genetické výbavy nenarozených dětí. Dnes proto můžeme sledovat u vnuků babiček z 80. let výskyt astmatu. Je to takzvané genetické působení znečištěného ovzduší, které se může přenášet přes generaci,“ popisuje působení znečištěného ovzduší vedoucí Laboratoře pro studium kvality ovzduší Jan Hovorka, který byl ranním hostem Rádia Z.
Hovorka společně s kolegy měřili ovzduší ve vesnici vzdálené zhruba 150 metrů od dálnice D1. „Příspěvek dálnice tam nebyl poznat až do té doby, dokud nevznikla zácpa. Pak se to samozřejmě poznalo, velice záleží na tom, jaký režim dopravy na silnici právě probíhá. Ale zhruba 200 metrů od silnice byste už neměli mít významný problém s kvalitou ovzduší ve volné krajině,“ dodává Hovorka.
Podle něj jsou zákonné limity na to, co vzduch má obsahovat, aby negativně neovlivňoval lidské zdraví. „To je zejména ozon a pak aerosolové částice, které jsou menší než setina milimetru a my je vdechujeme spolu se vzduchem. Ty částice mohou být vázány na různé škodlivé látky, které se dostanou do našeho dýchacího traktu a zachytávají se podle své velikosti v horních dýchacích cestách nebo mohou dokonce putovat do plicních sklípků,“ zakončuje Hovorka.
Hostem moderátora Martina Karlíka byl Jan Hovorka z Ústavu pro životní prostředí Univerzity Karlovy, celý rozhovor si poslechněte zde:
Popis podcastu
Rozhovory se zajímavými lidmi na aktuální téma na Rádiu ZET.