Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Obrázek epizody Zdeněk Slejška z nadačního fondu Eduzměna: České školství usnulo na vavřínech. Výuka je podobná tomu, co zažili naši prarodiče

Ranní host

Rádio Zet

Společnost

Zdeněk Slejška z nadačního fondu Eduzměna: České školství usnulo na vavřínech. Výuka je podobná tomu, co zažili naši prarodiče

Obrázek epizody Zdeněk Slejška z nadačního fondu Eduzměna: České školství usnulo na vavřínech. Výuka je podobná tomu, co zažili naši prarodiče

Poslechněte si podcast

2. 9. 2021

13 min

O epizodě podcastu

České školství je tradičně vnímané jako velmi kvalitní. Podle ředitele Nadačního fondu Eduzměna Zdeňka Slejšky ale usnulo na vavřínech. „Svět se velmi překotně vyvíjí. Výuka ve škole ale zůstává většinou velmi podobná tomu, co zažili naši rodiče a prarodiče,“ říká Slejška.
Nadační fond Eduzměna si pro tyto účely nechal zpracovat studii. V té se ukázalo, že kvalita vzdělávání se velmi liší mezi jednotlivými regiony i školami. Tyto rozdíly se navíc prohlubují. „Máme hodně škol relativně skvělých. Mnoho jich je ale naopak podprůměrných. To znamená, že kam se děti dostanou, takové vzdělání dostanou. To rozevírá nůžky pro další fungování společnosti,“ vysvětluje Slejška, který byl ranním hostem Rádia Z. Ve studiu ho přivítal moderátor Nikola Bojčev.

Příčin je podle Slejšky mnoho. Kvalitu školství nejzásadněji ovlivňují učitelé a jejich podpora, která se jim ale příliš nedostává. Na to je proto potřeba se zaměřit. Eduzměna na Kutnohorsku spustila pilotní projekt, jehož cílem je právě nastolit změny ve školství. „Pro nás bylo podstatné si říct, jak pracovat s celým souborem škol, tzn. od mateřských po střední školy. Pracujeme se všemi školami v oblasti a snažíme se do toho zahrnout i rodiče, zřizovatele a podnikatelskou sféru,“ říká Slejška.

Tzv. biflování není do určité míry podle ředitele fondu nevhodné. Mozek potřebuje posilovat stejně jako svaly. „Bez určitého penza znalostí se dál nepohneme. Důležité ale je si říct, jestli to má být většinová záležitost nebo nějaká poměrná část výuky,“ dodává Slejška. Biflování vyhovuje přibližně 20 procentům žákům. Ostatní potřebují k výuce jiný přístup. Úkolem pro učitele je proto vhodně nastavit výuku tak, aby vyhovovala všem a prostor dostaly všechny děti.

Poslechněte si celý rozhovor moderátora Nikoly Bojčeva s ředitelem Nadačního fondu Eduzměna Zdeňkem Slejškou.