Všichni jsme mutanti, říká biolog Jan Černý
Poslechněte si podcast
18. 11. 2022
18 min
O epizodě podcastu
„Od odchodu z Afriky se lidský druh geneticky změnil. Z většiny jsme ale pořád těmi stejnými homo sapiens,” konstatuje Jan Černý z Katedry buněčné biologie Univerzity Karlovy. „Žijeme ve vysoce civilizovaném světě, kde v podstatě nenecháme nikoho umřít. V normálních populacích probíhá přírodní výběr. Naše medicína se snaží všemi možnými prostředky, aby nefungoval. Kvůli tomu se rozšiřuje naše různorodost včetně negativních variant, které medicína zachrání. Nikdy dopředu nevíme, k čemu se nám mutace můžou hodit. A mimochodem, všichni jsme mutanti,” dodává ranní host Rádia ZET.
„Když naši předci odešli z Afriky, byli to černoši. Světlou barvu kůže získali od neandrtálců. Ta je ve vztahu k ultrafialovému záření benefitem, protože umožňuje tvorbu vitaminu D. Kdybychom byli příliš pigmentovaní, imunita nám nefunguje tak dobře. Vitamin D je pro ni klíčový. Neandrtálci ale do rodu homo sapiens přinesli také schopnost si kůži spálit,” líčí Černý. „Od neandrtálců máme jedno až tři procenta své genetické informace. Každý z nich máme něco jiného. Je to hrozně zajímavá mozaika neandrtálců v nás,” myslí si biolog.
„Člověk je xenofilní, nikoliv xenofobní. V naší podstatě je vybírat si partnera pro zplození potomstva, který je nám co nejvzdálenější. Je to přirozená tendence, abychom zabránili takzvanému inbreedingu, tedy aby se v nás nesetkaly dvě stejné varianty genů. To může být špatné, protože touto cestou vznikají genetická onemocnění,” vysvětluje biolog. Jedná se tedy o vnitřní zábranu incestu, kterou v sobě mají všechny civilizace i národy, ale je typická i pro zvířata. „Čistá rasa by znamenala, že jsme jeden jako druhý. Stačil by jeden konkrétní patogen, na který bychom byli citliví, a všichni vymřeme. To, že jsme různorodí, nás nesmírně obohacuje,” uzavírá Jan Černý z Katedry buněčné biologie UK.
Poslechněte si celý rozhovor Martina Karlíka nejen o křížení homo sapiens s neandrtálci: