U známkování nebyl vždy pětistupňový systém, byla i šestka a místo žákovské byla kniha cti a kniha hanby, říká Jan Šimek z Národního pedagogického muzea
O epizodě podcastu
„Žákovské knížky jsou záležitostí až druhé poloviny 20. století, do té doby byly takzvané školní deníky, knihy cti a knihy hanby. Také se různě proměňoval systém známkování, ne vždy jsme měli jen systém do pětky, byla i šestka,“ popisuje Jan Šimek z Národního pedagogického muzea, který byl ranním hostem na Rádiu Z.
Do knihy cti se podle Šimka zapisovali vzorní žáci, do knihy hanby naopak jejich prohřešky. „Stejně tak se nehodnotil pouze prospěch, ale i pilnost. Když ale vznikl Československý stát, bylo nejprve zapotřebí vyřešit sjednocení úrovně školství v Českých a Slovenských zemích. V těch Českých bylo školství tradičně na velmi vysoké úrovni, na Slovensku bylo naopak velmi zanedbané,“ dodává Šimek.
A jak to v dávných dobách bylo s tělocvikem? „Ten dlouho vůbec nebyl, dlouho se o něm ani neuvažovalo. Nejdůležitější bylo totiž čtení, psaní, počítání a náboženství. K tomu ještě hospodářství a průmysl, ale tělocvik dlouho nebyl součástí ani těch triviálních škol na venkově,“ říká historik.
Celý rozhovor moderátora Martina Karlíka s Janem Šimkem z Národního pedagogického muzea si poslechněte zde:
Popis podcastu
Rozhovory se zajímavými lidmi na aktuální téma na Rádiu ZET.