U tisíce let mrtvých lidí zjistíme i dnes stravovací návyky nebo nemoci, říká archeolog Ernée
O epizodě podcastu
,,Archeogenetika je rozvíjející se vědní obor. S pravěkou DNA se musí zacházet velmi šetrně, máme speciální laboratoře. U tisíce let mrtvých lidí zjistíme i dnes třeba stravovací návyky nebo nemoci,” říká archeolog Michal Ernée, který byl ranním hostem na Rádiu ZET.
,,Věnuji se výzkumu pravěkých pohřebišť ze starší doby bronzové, hlavně kostrových. Do terénu se moc nedostanu, není na to čas. Archeogenetice věnujeme pozornost, protože je rozvíjející se vědní obor. Máme spoustu kostrového materiálu, který můžeme analyzovat. Využili jsme možnosti podělit se na některých výzkumech kolegů genetiků. S pravěkou DNA se musí zacházet velmi šetrně, protože se dá snadno kontaminovat s moderní. Laboratoře lpí na izolaci, opatrném zacházení s materiálem nebo kontrolují množství lidí, kteří mají k DNA přístup,” popisuje svou práci Ernée.
I ze starých kostí se dá zjistit spousta informací. ,,V posledních letech se používá daleko větší spektrum přírodních metod, kterými se lidské pozůstatky dají zkoumat. Používá se radiokarbonové datování, které nám řekne, kdy byli lidé pohřbeni, a jak staří jsou. Dále izotopie, které nám pomáhají rekonstruovat, odkud lidé mohli být, nebo jaké měli stravovací návyky.”
Jaká kost je nejméně náchylná ke kontaminaci, se dozvíte v rozhovoru: