Současné umění vnímám relativně pesimisticky, říká zakladatel centra DOX Leoš Válka
O epizodě podcastu
„To nejdůležitější na DOXu je jeho duch, to společenství lidí, dalo by se říct komunita, a jeho programová různost. Na začátku bylo nadšení, chuť a záměr dělat věci tak, aby byly slyšet a vidět,” vzpomíná zakladatel centra současného umění DOX Leoš Válka, který byl ranním hostem Rádia ZET. Centrum DOX, které se nachází v pražských Holešovicích, dnes slaví 15 let od svého vzniku. Jeho zakladatel ale vnímá současné umění spíše pesimisticky.
„Umění závisí na tvůrcích. Dříve si dobří umělci nemohli pomoct, a proto tvořili. Dnes si tvůrci velmi často volí uměleckou dráhu jako kariéru. Chodí do školy, budují si portfolio a kontakty, učí se uplatnit na trhu s uměním. Ale že by ve velkém měřítku vznikalo umění, které vám trhá srdce, to se významně neděje. Mnoho lidí má skeptický názor, že do galerie současného umění skoro nemá cenu chodit. Bohužel,” myslí si Válka. Zejména instalace, které ke svému vysvětlení potřebují metry čtvereční textu, považuje za prázdné. „To ale neznamená, že občas nevidím něco, co mě zasáhne a spadne mi čelist,” podotýká. „To je ten jediný důvod, proč se chcete zajímat o umění a proč za ním chodíte. Prožijete něco, co se nedá prožít jinak než ve fyzické přítomnosti umění, které vám změní život. Takového umění ale není mnoho,” dodává zakladatel centra současného umění DOX Leoš Válka.
Poslechněte si celý rozhovor Petry Květové Pšeničné: