Shánět peníze na Oxford bylo mnohem těžší než se tam dostat, říká biochemička Bára Cihlová
O epizodě podcastu
„Profesoři měli pětkrát víc energie než já, byli nadšení do toho, co nám vysvětlovali, a byli ochotní. Strašně mě to bavilo,” popisuje svůj první rok na Oxfordu biochemička Bára Cihlová, která byla ranním hostem na Rádiu ZET. Těší se, až opět začne školní rok. Z Česka odjíždí o dva měsíce dřív, aby před začátkem semestru ještě pracovala v Oxfordu v laboratoři. „Po získání magisterského titulu to asi bude další etapa mého života, ale doufám, že si do té doby vybuduji nějaký základ přímo v oblasti, která mě zajímá, a pak budu pokračovat ve studiu dál a budu vědec.”
Peníze na studium sháněla pomocí crowdfundingu, má i vlastní webovou stránku. „Shánět peníze bylo mnohem těžší než se tam dostat. Věci se po Brexitu strašně rychle měnily,” vzpomíná Cihlová. Středoškolský život odkládala na vysokou. „První rok na Oxfordu mě překvapilo, kolik času najednou mám. Navštívila jsem své bývalé učitele na střední a ti se mohli zbláznit z toho, když jsem jim řekla, že Oxford je mnohem lehčí než střední.”
„Lovci talentů kolem mě nekrouží, spíš se snažím kroužit já okolo nich. Jak jsem v patnácti zaklepala na Akademii věd, to jsem udělala teď znovu na Oxfordu. Začala jsem dobrovolničit v laboratoři v Oxfordu a kupodivu mě stejně lehce vzali mezi sebe i tam. Podle mě mají lidi strach zkusit na někoho zaklepat, ale opravdu to funguje,” usmívá se mladá biochemička. „V Oxfordu se o nás starají jako o vlastní děti. Pořád se nás ptají, jestli nám to jde, co nám chybí a jestli chceme nějaké hodiny navíc. Pomáhají nám i se stážemi,” uzavírá Bára Cihlová.
Poslechněte si celý rozhovor Martina Karlíka: