Radioaktivita je všude kolem nás, ať si to chceme připustit nebo ne, říká Jan Kučera z Ústavu jaderné fyziky
Poslechněte si podcast
23. 9. 2022
15 min
O epizodě podcastu
„Jsme ozářeni všichni. Ozařujeme se přirozeným radioaktivním zdrojem draslíku 40, který je všude ve zdech, ve dřevě, koluje v naší krvi, ale na to jsme si během existence lidstva zvykli a přizpůsobili se tomu,” říká Jan Kučera z Ústavu jaderné fyziky, který byl ranním hostem na Rádiu ZET. „Některá uhlí můžou obsahovat vysoké koncentrace uranu, třeba v Podkrkonoší se vyskytují taková ložiska. Uhlí odsud se nespaluje. Radioaktivita je všude kolem nás, ať si to chceme připustit nebo ne.”
Jak jsou na tom s radioaktivitou pracovníci, kteří s ní přijdou do každodenního kontaktu? „To je dáno tzv. atomovým zákonem, kde je uvedena maximální přípustná dávka, kterou můžeme obdržet. Ta je jenom o jeden řád vyšší než dávka pro obecnou populaci,” vysvětluje jaderný chemik Kučera. „Chráníme se stíněním, vzdáleností, že tu maximální přípustnou dávku nepřekračujeme. Ovšem riziko tam je. Záleží i na odpovědnosti a šikovnosti pracovníků. Z lékařského hlediska jsme sledováni - každoroční prohlídky, měření vnitřní kontaminace. Řekl bych, že tohle je pod kontrolou.”
Jaderní chemikové pomáhají i archeologům. „To je dnes velice rozvíjející se obor - výzkum kulturního dědictví. To potřebuje spolupráci odborníků z více oblastí. Je to typická multidisciplinární aplikace,” objasňuje Kučera. Jako příklad dává analýzu ostatků Tychona Brahe před deseti lety. „To byl výzkum, na kterém se podíleli historici, archeologové, lékaři, rentgenologové, biochemici, patologové a analytičtí chemici. Ti využívali našich jaderných analytických metod i klasických analytických metod.”
Celý rozhovor Martina Karlíka si poslechněte zde: