Děláme užitečnou, rychlou a špičkovou vědu, říká vědecká ředitelka Národního institutu SYRI
Poslechněte si podcast
23. 11. 2022
16 min
O epizodě podcastu
„Impulsem k založení Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik byla pandemie covidu. Během té se ukázalo, že ve společenském diskurzu chybí hlas sociálních vědců,” tvrdí vědecká ředitelka institutu Klára Šeďová. „Za covidu bylo třeba dělat v krátkém čase politická rozhodnutí, která mají velké dopady na lidské životy. K takovému rozhodování nestačí jen expertiza lékařů a vědců z oblasti přírodních věd,” vysvětluje ranní host Rádia ZET Šeďová.
Národní institut SYRI byl založen letos v červnu. Pracuje v něm devět vědeckých týmů, které se věnují rozdílným oblastem. „V každé skupině jsou namíchaní vědci ze tří institucí – z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd. Zároveň to nejsou vědci z jedné oblasti, jde o široké interdisciplinární spektrum. Ve skupině je 15 vědců, na ně je nabalen ještě prstenec doktorandů a mladších výzkumníků,” popisuje Šeďová. V institutu SYRI se podle ní otevírají možnosti pro spolupráci, které dříve nebyly.
Vědecké skupiny si vytváří vlastní program a plánují si konkrétní dílčí projekty. „Jádro institutu tvoří datová facilita – lidé ze sociologického ústavu Akademie věd. Pomáhají všem skupinám ve sběru dat, které by byly příliš rozsáhlé nebo náročné. Nejsme ale centrum pro sběr rychlých dat. Náš závazek je jednak dělat užitečnou a rychlou vědu, ale zároveň to pořád musí být špičková věda,” uzavírá Klára Šeďová.
Poslechněte si celý rozhovor Petry Květové Pšeničné: