Československý stát byl spontánně provolán lidem. Zaskočilo to i politiky, říká historik
Poslechněte si podcast
27. 10. 2022
14 min
O epizodě podcastu
„Pokud by už všichni byli v očekávání, že to co nejdřív praskne, samozřejmě by byli v Praze. 27. října zatím v podstatě nikdo nic netušil. O tom svědčí třeba fakt, že Karel Kramář byl v té době v Ženevě,” popisuje zlom v dějinách naší země historik Jaroslav Šebek. „Bylo to jako blesk z čistého nebe. Stát byl spontánně provolán lidem. To by si politici nenechali ujít, aby byli oslavováni v pražských ulicích,” dodává ranní host Rádia ZET.
„Překotný charakter událostí zaskočil i samotné politiky, kteří se na tuto eventualitu připravovali. Museli ihned zareagovat,” vysvětluje historik s tím, že jinak mohly hrozit nepokoje. „Ten popud k provolání Československa nastal v okamžiku, kdy se na Václavském náměstí objevila ve vývěsce patřící Národní politice zpráva, že začala jednání o míru,” upřesňuje Šebek. Upozorňuje na to, že Národní politika byly důležité noviny.
„Rakouskouherský ministr zahraničí Andrássy začal jednat s americkým prezidentem Wilsonem. Wilson dal určité body a jeden z nich byl sebeurčení jednotlivých národů. To Andrássy přijal. Lidé shromáždění kolem vývěsky tak začali spontánně provolávat Československý stát,” vypráví Šebek. K tomu došlo u sochy svatého Václava. Bylo ve hře třeba to, aby mělo Československo krále? „Už Washingtonská deklarace přijatá na podnět Tomáše Garrigue Masaryka 18. října předpokládala, že stát bude republikou. Do jisté míry tak Masaryk všechny předběhl. Československá republika byla oficiálně proklamována až 14. listopadu,” uzavírá Jaroslav Šebek.
Co se dělo v říjnu 1918 v Písku? Provolávali tam Československo jako první? Poslechněte si celý rozhovor Martina Karlíka o vzniku Československa: