Až do 60. let byla genetika považována za buržoazní pavědu, říká historička Pavlína Pončíková z Moravského zemského muzea
O epizodě podcastu
„Mýty a polopravdy o životě Gregora Johanna Mendela se neustále přemílají už od počátku 20. století, kdy se o něj vědci začali zajímat,” říká Pavlína Pončíková z Moravského zemského muzea v Brně, která byla ranním hostem na Rádiu ZET. Moravské zemské muzeum se v rámci oslav 200 let od jeho narození snaží uvádět na pravou míru mýty a nepravdy kolem genetiky i jeho života.
Pavlína Pončíková se zabývá historicko-vědním výzkumem díla a života Gregora Mendela a vlivu jeho myšlenek na studium živých systémů v evropském a světovém kontextu. „Bádání o jeho životě se zdá uzavřené a plně interpretované. Sem tam se naleznou nějaké zmínky v dobovém tisku či dokument, který podepsal. Vždycky se to zařadí do interpretace jeho života, jak ji známe od 20. let. Moc se s ní nehýbe,” konstatuje Pončíková. To, že byla genetika zakázaná po celou dobu minulého režimu, je podle Pončíkové nepravdivá informace. „Až do 60. let byla genetika považována za buržoazní pavědu a byla dávaná přednost darwinismu. V roce 1966 usnesením vlády toto pominulo.”
„V roce 1950 při Akci K, při které byl zrušen augustiniánský klášter na Starém Brně, byly všechny dokumenty po Mendelovi tajně převezeny do tehdejšího Moravského muzea na botanické oddělení. Původně byly určené ke skartaci,” vypráví Pončíková. Až v roce 1962 bylo řediteli Moravského muzea pod tlakem zahraničních vědců umožněno zřídit genetické oddělení. „Jeho přednostou byl jmenován docent Jaroslav Kříženecký, což byl přední prvorepublikový genetik. Byl to jediný znalec Mendela, který ty dokumenty uspořádal a vybudoval i památník Řehoře Mendela na Starém Brně,” říká historička.
Poslechněte si celý rozhovor Petry Květové Pšeničné o Gregoru Johannu Mendelovi:
Popis podcastu
Rozhovory se zajímavými lidmi na aktuální téma na Rádiu ZET.