Host Lucie Výborné: Režim mám dodnes. I v osmdesáti hraju denně tenis a plavu, říká krasobruslařka Eva Romanová

Když se v roce 1962 konalo v Praze mistrovství světa v krasobruslení, bylo Evě Romanové teprve šestnáct. Se svým bratrem Pavlem na tak velké soutěži startovali poprvé. Před zaplněnou halou rovnou vybojovali zlato. „Vůbec jsme to nečekali. Doufali jsme, že se vejdeme do desítky,“ vzpomíná. Proč Romanovi ukončili kariéru tak brzy? Jak se Eva dostala k bruslení se šimpanzem? A co ji udržuje v kondici i dnes?

Obsah epizody:

00:00 - Pražské zlato v šestnácti
01:19 - Atmosféra šampionátu 1962
02:53 - Nečekaný titul a reakce
03:37 - Ceny, křišťál a prezident
04:34 - Romanovi – naše děti
05:27 - První Evropa v Davosu
06:46 - Přechod ke sportovním tancům
07:44 - Proč skončili už v devatenácti
08:42 - Přestup k profesionálům
09:32 - Holiday on Ice a disciplína
11:04 - Exhibice, dárky a první auto
12:45 - Tatínek trenér samouk
13:49 - Začátky na ledě s bratrem
14:33 - Skákání z pomalu jedoucího vlaku
15:49 - Soustředění v Karlových Varech
17:49 - Seznámení s budoucím manželem
19:31 - Jak vznikl nápad se šimpanzem
20:37 - Svatba, Daisy a karavan
21:37 - Život se šimpanzem Daisy
22:55 - Záchyt zoologů a výchova
24:19 - Cesty se šimpanzem po světě
24:47 - Koňská farma v jižní Anglii
25:19 - Jak z farmy vznikl penzion
26:29 - Domov důchodců bez pravidel
28:37 - Stěhování mezi Anglií a Amerikou
30:13 - Sportovní režim v osmdesáti
31:11 - Proč se musíme hýbat
32:13 - Dnešní krasobruslení očima pamětnice
32:53 - Sourozenecké taneční páry dnes
34:11 - Rozloučení a vánoční přání