Host Lucie Výborné: Jako bych měla sto dětí! Květiny jsou vůně a ta nejkrásnější křehkost, popisuje nevidomá floristka

Pracuje jako floristka, i když je nevidomá. O zrak přišla v šestadvaceti letech během dvou měsíců kvůli diabetu. „Člověk potřebuje čas, než se vzpamatuje z toho šoku. Můžu děkovat pánubohu za to, jaká jsem, že mi trvalo rok, než jsem se nějak vzkřísila,“ vypráví Romana Lískovcová. Jak se jako nevidomá dostala k floristice a jak pracuje s květinami, když je nevidí? A nakolik je pro ni při práci důležitý dotyk? Poslechněte si rozhovor.