Ve vlastní šťávě: Nevadí, když povolíme a nejsme na sebe tak drsní, říká majitelka Divokýho Bistra na Šumavě

Bistro u kempu už dávno neznamená jen párek na tácku a pivo dvanáctku, jakkoli se občas návštěvníkům po starých dobrých časech zasteskne. Své o tom ví majitelka šumavského Divokýho Bistra, která už před osmi lety převzala kiosek po svém strýci – a přetvořila ho v bistro rozkročené z Francie až do Indonésie, přičemž neztratila ani přízeň původních hostů.