Astronom Jiří Grygar: Bez vědy se lidstvo neobejde, spáchalo by sebevraždu

„Zase přijde doba, kdy se ukáže, že bez vědy bychom byli zase v době pravěké,“ říká český astronom, astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar, který letos oslavil 85 narozeniny.

Už během gymnaziálních let prý zjistil, že lidé o astronomii příliš nevědí, přitom si myslel, že se o to, co se děje kolem nás ve vesmíru musí zajímat každý. Od devadedásátých let se podle autora slavného populárně naučného seriálu Okna vesmíru dokořán Grygara vztah k vědě výrazně zhoršil. Nejen o tom hovořil ve speciálním Vánočním vydání Ptám se já .

„Uctívání přírodních věd, zejména fyziky vyvrcholilo v době, kdy Spojené státy a Sovětský svaz soupeřili o kosmonautiku. Už po tomhle vrcholu začali někteří lidé tvrdit, že na měsíci nikdo nebyl a už to letělo. Teď má věda problém. Bez vědy se ale lidstvo neobejde, spáchalo by sebevraždu,“ říká Grygar.

Sám se přitom stal jedním ze zakladatelů Českého klubu skeptiků - Sisyfos, který v polovině devadesátých let vznikl s cílem šířit a obhajovat poznatky a výsledky současné vědy a vystupovat proti šíření dezinformací. „Vždycky jsme bojovali proti lidem, kteří falešně chtějí informovat veřejnost. Ať už z hlouposti nebo úmyslně,“ vysvětluje Grygar.

Aktuálně se snaží Sisyfos postupovat i proti odpůrcům očkování a lidem, kteří popírají vědecká zjištění v oblasti boje s celosvětovou pandemií koronaviru. Ti navíc často vyzývají k nedodržování epidemických opatření. „To, co dělali biologové a lékaři při prvním náporu té choroby a při vývoji vakcíny, je naprosto jedinečné. Dá se to přirovnat tomu, když Američané přistáli na měsíci. A místo abychom jim děkovali a byli rádi, že máme takovouto zbraň, tak to lidé bagatelizují. To je nepochopitelné,“ kritizuje Grygar.

Podle Grygara může být problémem i fakt, že některé složité vědecké procesy není snadné lidem přiblížit. „Jsou to někdy hodně komplikované věci a i lidé co to dělají, musí studovat mnoho let, aby se mohli do téhle práce pustit. A je to čím dál těžší, protože je věda složitější. Lehké otázky vyřešili naši předci a nám nechali těžké,“ vysvětluje s tím, že v každém oboru stále existují lidé, kteří dokáží vědu výborně popularizovat a vysvětlovat její problémy.

A jak dnes vzpomíná na dobu, kdy se sám vědě začal věnovat? „Když jsem šel na astronomii, myslel jsem si, že v tomhle oboru už víme skoro všechno a že budeme jenom paběrkovat. Pak jsem začal studovat vědeckou literaturu a došlo mi, že má před sebou astronomie velkou budoucnost,“ zavzpomínal. „Vysíláme sondy daleko do vesmíru a máme takové, které jsou stopadesákrát dále od Slunce než jsme my. Máme observatoře na zemi, i podzemí a pořád objevují nové věcí. Jde to neuvěřitelným tempem“ dodal.

Jak těžké je vědu popularizovat? A co Jiřímu Grygarovi nejlépe pomohlo vysvětlovat složité problémy? Jaké objevy ho letos nejvíce překvapili a co sám by chtěl ještě prozkoumat?

- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách , poslouchejte na Spotify , v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz .

Archiv všech dílů najdete tady , ostatní podcasty Seznam Zpráv tady . Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz .