16. března: Den, kdy byla zahájena stavba Petřínské rozhledny

Rozhledna svým vzhledem nezapře, že za předlohu sloužila jejím autorům Eiffelova věž v Paříži a také stejně jako "Eiffelovka v Paříží", i Petřínská rozhledna je výraznou pražskou dominantou.

V roce 1889, bezprostředně po návštěvě Světové výstavy v Paříži a shlédnutí Eiffelovy věže, byla domluvena nadšenými členy Klubu českých turistů výstavba rozhledny, která by se obdobně vypínala nad Prahou a poskytla by svým návštěvníkům velkolepý pohled na Prahu a její památky.

Členové KČT tedy založili Družstvo pro výstavbu rozhledny, získali ve velice krátké době 1031 zlatých na výstavbu a od magistrátu pozemek. Protože se v roce 1891 měla konat v Praze Zemská jubilejní výstava, byla už v roce 1890 zahájena projektová příprava a získány další potřebné finance – celkem měla výstavba rozhledny stát 32 000 zlatých. Petřínská rozhledna, pětinásobně menší kopie Eiffelovy věže, byla navržena arch. Vratislavem Pasovským, autory konstrukce byly inženýři František Prášil a Julius Souček. Rozhledna byla postavena velmi rychle - 16. března 1891 byla zahájena stavba rozhledny, práce byly ukončeny 2. července, 28. července byla rozhledna zkolaudována a 20. srpna 1891 byla slavnostně otevřena pro veřejnost. Návštěvníci byli na rozhlednu vyváženi výtahem, který uvezl najednou 6 osob a byl poháněn nejprve plynem a později byl pohon změněn na elektrický.

Petřínskou rozhlednu tvoří osmiramenná příhradová ocelová konstrukce, na kterou se spotřebovalo 175 tun železa. Rozhledna byla několikrát opravována a dočkala se i různých stavebních úprav.

Základna Petřínské rozhledny se nachází v nadmořské výšce 324 metrů a celková výška věže je 65,5 metru. V roce 1953 totiž začala rozhledna fungovat také jako televizní vysílač a tak byla vybavena ještě televizní anténou a později anténním nástavcem tubusu. Jádro konstrukce tvoří osmiboký tubus, v němž se nachází výtah a kolem něj se vinou dvě točitá schodiště s celkem 299 schody - jedno je určeno pro chůzi nahoru a druhé pro sestup dolů. Ve výšce 20 a 55 metrů jsou umístěny vyhlídkové plošiny.

Možná nechybělo málo a Praha by o svou dominantu přišla. Když 15. března roku 1939 navštívil okupovanou Prahu Adolf Hitler, vznesl požadavek, aby byla Petřínská rozhledna zbourána, protože kazí výhled z Pražského hradu. Jeho přání naštěstí nebylo nikdy vyhověno. Petřínská rozhledna se stala vyhledávaným cílem Pražanů, tuzemských i zahraničních turistů.

Okolí rozhledny je ideálním místem procházek a pikniků, je také místem, které přitahuje milence. Milostným symbolem je socha Karla Hynka Máchy, u které se zamilované páry nejčastěji schází. Na Petříně najdeme několik zahrad a sadů, v nichž se pěstují ovocné stromy, ale také parky a volná prostranství sloužící k pořádání pikniků a relaxaci pod otevřeným nebem. Během procházky po Petříně lze kromě samotné Petřínské rozhledny narazit ještě na několik zajímavých objektů.

Asi největší návštěvnost má zrcadlové bludiště, které je tvořeno důmyslným systémem propojených zrcadel, která jsou navíc různě zakřivená a každého návštěvníka tak krásně “zdeformují”. Zrcadlové bludiště bylo původně vybudováno jako pavilon Klubu českých turistů na pražské Jubilejní zemské výstavě 1891. 2x Zrcadly bylo vybaveno až v roce 1911. Celkem se v bludišti nachází 35 obyčejných a 15 zkreslujících zrcadel, čímž se vytváří vizuální tunely a návštěvník má dojem, že je bludiště nekonečné.