Vystudoval jsem literaturu, ale věděl jsem, že se budu živit něčím jako prodáváním banánů. Což se v podstatě povrdilo, říká Marek Prorok (304)

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.

Což tak úplně nesedí k tomu, že jsem si při představování svého posledního hosta hned v první větě spletl jméno. Ale omluvou budiž můj pokročilý věk i to, že si jména, zejména podobná, pletu celý život. Takže mým hostem nebyl Marek Prokop, který ostatně byl v Jednom procentu už dvakrát, ale Marek Prorok. Oba znám dlouho, od devadesátých let, oba dělají zajímavé věci a proto zajímají i mě. Jen si holt pletu jejich jména.

Takže mým hostem byl Marek Prorok, vystudovaný literární vědec, který mimochodem napsal diplomovou práci o haiku. V devadesátých letech novináři jako já mohli jeho jméno poprvé zaregistrovat v souvislosti s obsahovou analýzou médií. A nemuselo to být seznámení příjemné, to když například z analýz, na kterých se podílel, třeba vyplynulo, že jejich práce nebyla tak úplně objektivní nebo vyvážená.

Ano, i tohle se mi stalo. Ale už to odnesl čas.

Počátkem století dělal Marek pár let výzkum obsahu jako interní zaměstnanec České televize, později se věnoval například firemní kultuře či používání tzv. softskills. Jak se stal expertem na kyberbezpečnost? To si poslechnete v našem podcastu.

Každopádně, dnes je v ostravské firmě Zebra Systems, kde zaměstnanci jezdí ve firemních Teslách s černými pruhy, takže pokud vás někdy na silnici překvapila zebra se čtyřmi koly, mohl za volantem sedět on. A když neřídí, tak prodává kyberbezpečnostní trénink ve virtuální realitě, kde si můžete sami zahrát na hackera. Prý je to poučnější než přednáška.

Mluvili jsme o tom, proč inteligence nechrání před podvodem, a co to má společného s karetními triky. Marek mi jeden předvedl. A protože jsem sám celoživotně začínající a špatný kouzelník, tak mě to nepotěšilo, protože ten trik byl skvělý, a já nepřišel na to, v čem vězí, a po třiceti letech čtení knih o kouzlech jsem byl na svého hosta naštvaný. Což se mi stává málokdy, vlastně velmi výjimečně.

Pohádali jsme se i o digitální dvojníky. Marek je prodává, já je na workshopech AI uvádím jako příklad věci, kterou nechci. Protože čas se ušetřit nedá, nemáme na něj žádný kufřík. Poslechněte si, jak naše debata na toto téma dopadla.

A samozřejmě jsme mluvili o tom, jestli AI píše líp než já. Před dvěma lety jsem na svém workshopu tvrdil, že ne. Dnes už si tím tak jistý nejsem. Během rozhovoru jsem nechal Clauda napsat text a Suno hudbu k písničce o Markovi, trvalo to pár minut a Marek mi na oplátku zahrál vlastní písničku o hackerech. Takže další výjimečná věc zdobí tuto epizodu: po asi dvou stech dílech, kdy v jedné z epizod zazněla hra na violencello, se v mém podcastu opět objevila hudební produkce hosta. Berte to jako varování. Anebo poslouchejte.

Na závěr přišla řeč na Ostravu a na to, jestli funguje jako město (Marek tvrdí, že ano, já mám z občasných večerních procházek vylidněným centrem jiný pocit). A na jednu Rumunku, které Ostrava zpočátku připomínala Bělorusko. A také na tajemství, které si Marek schovával přes dvacet let: jednou jsem s ním udělal rozhovor, aniž jsem věděl, s kým mluvím. Ve verších.

Všechno se to dozvíte.

A připomínám, že pokud chcete AI přijít na kloub a používat ji chytře, na webu inspiruj tečka se najdete naše workshopy. zejména bych vás pozval už 12. a pak 17. září, v sobotu a ve čtvrtek, na šestihodinový workshop vibecodingu pro neprogramátory s Pavlem Kasíkem. A pozor, na tříhodinový workshop Jak začít s agenty, a netvářit se u toho jako génius, vás 16. září zvu v Ostravě. Odkazy najdete na webu inspiruj tečka se.

Ale teď už nejen o Ostravě a ve studiu v Praze, rozhovor s Markem Prorokem.