Ponožkoboty zatím ve slovníku spisovné češtiny nejsou, říká Michaela Steinhauser (180)

Když jsem Michaelu Steinhauser viděl v roce 2015 poprvé, byly ponožkoboty jen nápad. A existovaly v několika prototypech. Ale protože to bylo ve finále soutěže Nápad roku, bylo to naprosto v pořádku.

V následujících letech se jí a jejímu tehdejšímu životnímu i pracovnímu partnerovi povedly velké věci: češtinu obohatili o nové slovo a na trh uvedli inovativní produkt, který se dnes prodává jak v Česku, tak v cizině. Loni prodali přes 240 tisíc párů ponožkobot.

Když počátkem roku 2020 ochromila svět pandemie, firmě Skinners to paradoxně spíš pomohlo, protože lidé v té době začali víc sportovat a zajímat se o své zdraví, a to se promítlo do vyšších prodejů. Ale firmu zároveň čekala jiná těžká zkouška: Michaela a Petr Procházka se rozešli jako životní partneři, a řešili, jak dál s pracovními vztahy.

Nakonec tuhle krizi překonali, firma Skinners nejenže existuje, ale právě uvádí na trh nový produkt, kterým je již klasická tzv. barefootová bota. Na crowdfundingovém serveru HitHit.cz v těchto dnech úspěšně dobíhá kampaň .

Michaela Steinhauser je ženou činu, takže nezahálela ani v osobním životě. Od začátku pandemie se stačila znovu zamilovat, provdat se a s manželem mají nyní devítiměsíčního syna. Zároveň se stala spolumajitelkou další firmy.

Jak říká s nadsázkou: až jednou bude bilancovat, chtěla by vědět, že pomohla na svět stejnému počtu úspěšných firem i dětí. Kolik jich nakonec přesně bude, zatím neví. Tedy kromě jednoho: že by dětí chtěla mít sudý počet. V podcastu vám vysvětlí proč.

O tom všem jsme se bavili: a taky proč kdysi nedostala vysněnou práci kvůli vzhledu, k čemu je dobrý doktorát z psychologie a proč je v Česku stále tabu, když má žena ke svému dítěti chůvu.

Přeji vám příjemný poslech.