PRK Partners

Zpravodajství

Byznys

Management

Byznys zprávy

Právo k Ranní Kávě | Praktické dopady zákona o kybernetické bezpečnosti

Právo k Ranní Kávě | Právo&Byznys | Právní novinky

PRK Partners je přední českou advokátní kanceláří a pravidelným vítězem nejvýznamnějších mezinárodních i lokálních ocenění. Naše právní firma působí na trhu již třicet let a během tohoto období vyrostla v mezinárodní společnost poskytující právní poradenství ve svých kancelářích v Praze, Bratislavě a Ostravě.

Jsme výhradním českým členem prestižního celosvětového sdružení významných a nezávislých advokátních kanceláří z více než 100 zemí světě – Lex Mundi. Díky úzké spolupráci s řadou špičkových mezinárodních právních firem můžeme své klienty provázet po celou dobu jejich cesty za obchodem v oblastech jurisdikce prakticky po celém světě.

Naši specialisté jsou absolventy mezinárodních univerzit. Týmy sestavené právě z takto unikátních právníků a daňových expertů hledají vždy individuální cestu a to nejvhodnější řešení každé situace. Své mnohaleté zkušenosti poskytují jak těm největším hráčům světového byznysu, tak i lokálním společnostem. Právní služby PRK 

V PRK Partners jsme si velmi dobře vědomi své odpovědnosti vůči společnosti, ve které žijeme a podnikáme. Chceme díky svým nabytým zkušenostem spoluvytvářet okolní svět. Zaměřujeme se tak i na skutečné výsledky prostřednictvím našich pro bono projektů, mezi které patří například Nadace Terezy Maxové dětem, Randova nadace a mnoho dalších. Naše firemní strategie klade velký důraz jak na obecně prospěšnou činnost a charitativní dary, tak i na sponzorství.

<p>Advokát Martin Frolík a partner Michal Matějka z PRK Partners diskutují v novém díle podcastu Právo k Ranní Kávě o praktických dopadech zákona o kybernetické bezpečnosti, který nabyl účinnosti 1. listopadu 2025. Prvním krokem pro regulované subjekty je určit, zda se na ně zákon vůbec vztahuje, a to nejpozději do 60 týdnů od účinnosti, tedy do konce roku 2025. NUKIB má na svém webu kalkulačku usnadňující toto rozhodnutí. Zákon používá dvě hlavní kriteria: odvětvové (energetika, zdravotnictví, doprava, digitální infrastruktura, potravinářství, věda a výzkum) a kritérium velikosti, které typicky vychází z definice střední firmy s méně než 250 zaměstnanci a obratem do 50 milionů eur. Po registraci na portálu, kterou musí provést oprávněný zástupce pomocí elektronické identity, má subjekt jeden rok na dosažení plné compliance se zákonem.</p><p>Během této doby je třeba vymezit osoby odpovědné za kybernetickou bezpečnost, zejména manažera kybernetické bezpečnosti, architekta, garanta aktiv a auditora. Dále je nezbytné zmapovat relevantní aktiva, která budou předmětem bezpečnostních opatření. Tato opatření mají dvě roviny - technickou (vícefaktorová identifikace, zálohování, detekční systémy) a organizační (interní politiky, školení zaměstnanců, smluvní podmínky). Odpovědnost za implementaci nese vedení celé společnosti, nikoli jen IT oddělení. Regulované subjekty musí také prosazovat stejné bezpečnostní standardy u svých dodavatelů a zajistit, aby v jejich smluvách byla povinnost hlásit bezpečnostní incidenty a právo vypovědět smlouvu v případě nedodržování standardů. Pokud dojde k narušení bezpečnosti, musí být incident nahlášen do 24 hodin od zjištění, detailnější zpráva do 72 hodin a závěrečná do jednoho měsíce. Matějka a Frolík zdůrazňují, že kybernetická bezpečnost není jednorázová úloha, ale průběžný proces, který se musí přizpůsobovat měnícím se hrozbám.</p>

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Právo k Ranní Kávě | Praktické dopady zákona o kybernetické bezpečnosti

Poslechněte si podcast