Úvod
Podcasty
Zpravodajství
Právo k Ranní Kávě | Právo&Byznys | Právní novinky
Právo k Ranní Kávě | Co ukázaly první dva ...

Právo k Ranní Kávě | Právo&Byznys | Právní novinky
Zpravodajství
,
Byznys
,
Management
,
Byznys zprávy
Právo k Ranní Kávě | Co ukázaly první dva roky hromadných žalob v Česku?
O epizodě podcastu
Jak se v praxi osvědčil zákon o hromadném řízení dva roky od nabytí své účinnosti? Proč se namísto obávaného přívalu sporů ve stylu amerických class actions objevily u českých soudů pouze dvě hromadné žaloby a jaké limity ukázaly pilotní kauzy Postýlkov a World2Fly? Kde leží slabiny současné právní úpravy, jak funguje fáze posuzování přípustnosti a v jakých odvětvích mohou firmy v budoucnu čelit reálným rizikům? O dosavadních zkušenostech s hromadným řízením, sporném limitu odměn i taktice procesní obrany diskutují v nejnovějším dílu podcastu Právo k Ranní Kávě Tereza Veselá a Michal Sylla z advokátní kanceláře PRK Partners.
V úvodní části podcastu se věnují bilanci prvních dvou let fungování zákona a konfrontaci původních očekávání s realitou. Zatímco v některých evropských zemích (například v Portugalsku či Itálii) vedlo zavedení hromadných žalob s režimem opt-out k zahlcení justice, české nastavení postavené na principu opt-in a procesních pojistkách proti zneužití vedlo k výrazně střízlivějšímu vývoji. Dosud byly podány pouze dvě hromadné žaloby – případ nevyřízených záloh e-shopu Postýlkov a spor se španělskou leteckou společností World2Fly o kompenzace za zpožděné lety. Tyto kauzy sice v praxi ověřily základní fungování procesního rámce, zároveň však ukázaly jeho limity, zejména při vymáhání přiznaných nároků vůči předluženým či prázdným společnostem.
Druhá část debaty detailně rozebírá klíčové procesní momenty hromadného řízení. Zásadním milníkem pro obranu žalovaných subjektů je hned první fáze – posouzení přípustnosti žaloby, kde se láme chleba a kde je nutné koncentrovat hlavní právní argumentaci. Diskuse se dotýká také specifik spojených s koncentrací agendy u jediného soudu a soudce, kritizovaného zákonného limitu odměny oprávněného žalobce ve výši 16 % z vysouzené částky i přetrvávajících nedostatků v transparentnosti rejstříku hromadných řízení, kde veřejnosti chybí ucelený přístup ke všem rozhodnutím. Pozornost je věnována i proměně na straně oprávněných žalobců, kde vedle etablovaných organizací (jako dTest či onlineadr.cz ) nově přibyly subjekty s méně čitelným zaměřením a strategickými cíli.
Závěr diskuse přináší výhled do budoucna a zhodnocení rizik pro podnikatelský sektor. Ačkoliv se dosud masivní vlna sporů nerozběhla a Ministerstvo spravedlnosti se k případné novelizaci staví zdrženlivě, závěr, že firmy mohou zůstat zcela v klidu, by byl podle autorů předčasný.
Skutečnou prověrkou projde zákon až ve chvíli, kdy se hromadná žaloba dotkne skutkově i právně komplexního případu s velkým ekonomickým dopadem – typicky v bankovním sektoru, u nebankovních poskytovatelů úvěrů, v pojišťovnictví, případně při uplatnění nároků ze strany mikropodnikatelů.
Podcast Právo k Ranní Kávě naleznete také na legalweb.cz .
Proč se po dvou letech od účinnosti zákona o hromadném řízení nekonala obávaná lavina sporů ve stylu amerických class actions a k českým soudům dorazily pouze dvě žaloby? Jaké limity ukázaly pilotní kauzy Postýlkov a World2Fly a proč je pro žalované firmy naprosto klíčová hned první fáze posuzování přípustnosti? Kde má současná právní úprava své slabiny a která odvětví mohou být v budoucnu hlavním terčem hromadných nároků? O dosavadních zkušenostech s hromadným řízením, sporném limitu odměn i taktice procesní obrany diskutují v nejnovějším dílu podcastu Právo k Ranní Kávě Tereza Veselá a Michal Sylla.
V úvodní části podcastu se věnují bilanci prvních dvou let fungování zákona o hromadném řízení soudním a konfrontaci původních očekávání s realitou. Zatímco v některých evropských státech (například v Portugalsku či Itálii) vedlo zavedení hromadných žalob v režimu opt-out k zahlcení justice a stovkám sporů, Česká republika zvolila konzervativnější cestu postavenou na principu opt-in a procesních pojistkách proti zneužití. Namísto odhadů Ministerstva spravedlnosti počítajících s pěti až deseti žalobami ročně tak byly dosud podány pouze dvě hromadné žaloby – kauza nevyřízených záloh e-shopu Postýlkov a spor se španělskou leteckou společností World2Fly o kompenzace za zpožděný let. Tyto pilotní případy sice v praxi ověřily základní fungování procesního rámce, zároveň však ukázaly jeho limity, zejména při vymáhání přiznaných částek vůči prázdným a předluženým společnostem.
Druhá část debaty nabízí detailní pohled na klíčové procesní momenty řízení a sporné body současné praxe. Zásadním milníkem pro obranu žalovaných subjektů je hned první fáze posuzování přípustnosti žaloby, kde se reálně láme chleba a kde je nutné koncentrovat hlavní právní argumentaci. Diskuse se dotýká také specifik spojených s koncentrací agendy u jediného soudu a soudce, kritizovaného zákonného limitu odměny oprávněného žalobce ve výši 16 % z vysouzené částky i přetrvávajících nedostatků v transparentnosti rejstříku hromadných řízení, kde veřejnosti dosud chybí ucelený přístup ke všem rozhodnutím. Pozornost je věnována i proměně na straně oprávněných žalobců, kde vedle etablovaných organizací (jako dTest či onlineadr.cz ) nově přibyly subjekty s méně čitelným zaměřením a strategickými cíli.
Závěr diskuse patří výhledu do budoucna a zhodnocení rizik pro podnikatelský sektor. Tereza Veselá a Michal Sylla upozorňují, že ačkoliv se dosud masivní vlna sporů nerozběhla a Ministerstvo spravedlnosti se k případné novelizaci staví zdrženlivě, závěr, že firmy mohou zůstat zcela v klidu, by byl předčasný. Zákon dosud nebyl otestován na skutečně skutkově a právně složitém případu. Do budoucna lze očekávat pokusy o uplatnění nároků ze strany mikropodnikatelů a za nejvíce ohrožená odvětví autoři označují bankovní sektor, nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrů a pojišťovnictví.
Podcast Právo k Ranní Kávě naleznete také na legalweb.cz .
