PRK Partners

Zpravodajství

Byznys

Management

Byznys zprávy

Právní novinky / E05

Právo k Ranní Kávě | Právo&Byznys | Právní novinky

PRK Partners je přední českou advokátní kanceláří a pravidelným vítězem nejvýznamnějších mezinárodních i lokálních ocenění. Naše právní firma působí na trhu již třicet let a během tohoto období vyrostla v mezinárodní společnost poskytující právní poradenství ve svých kancelářích v Praze, Bratislavě a Ostravě.

Jsme výhradním českým členem prestižního celosvětového sdružení významných a nezávislých advokátních kanceláří z více než 100 zemí světě – Lex Mundi. Díky úzké spolupráci s řadou špičkových mezinárodních právních firem můžeme své klienty provázet po celou dobu jejich cesty za obchodem v oblastech jurisdikce prakticky po celém světě.

Naši specialisté jsou absolventy mezinárodních univerzit. Týmy sestavené právě z takto unikátních právníků a daňových expertů hledají vždy individuální cestu a to nejvhodnější řešení každé situace. Své mnohaleté zkušenosti poskytují jak těm největším hráčům světového byznysu, tak i lokálním společnostem. Právní služby PRK 

V PRK Partners jsme si velmi dobře vědomi své odpovědnosti vůči společnosti, ve které žijeme a podnikáme. Chceme díky svým nabytým zkušenostem spoluvytvářet okolní svět. Zaměřujeme se tak i na skutečné výsledky prostřednictvím našich pro bono projektů, mezi které patří například Nadace Terezy Maxové dětem, Randova nadace a mnoho dalších. Naše firemní strategie klade velký důraz jak na obecně prospěšnou činnost a charitativní dary, tak i na sponzorství.

<p>Mezi pomyslnými mlýnskými kameny, jednak potřebou zjednodušení a zpřehlednění právního řádu, jednak nutností do něj promítnou poznatky nabyté z právní praxe (čímž zpravidla dochází k jeho komplikování), se ocitá i český zákonodárce. Legislativní práce na významnějších novelizacích předpisů, které spadají do oblasti AML regulace, stavebního řízení, provozu na pozemních komunikacích, digitálních služeb nebo cenných papírů, jsou toho důkazem. Příkladmo lze uvést, že novelou liniového zákona se má stanovit zvláštní režim povolování staveb infrastruktury budované v rámci tzv. transevropské dopravní infrastruktury, a naopak návrhem na zrušení zákona o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech má dojít ke zrušení tohoto v praxi nepoužívaného cenného papíru. A zatímco zákonodárce se vypořádává s tenzí dvou výše jmenovaných potřeb, rozhodovací činnost soudů nám pomalu, ale jistě, přináší odpovědi na další otázky, na které dva právníci mají tři názory, jako je např. výklad intertemporálních ustanovení občanského zákoníku ve vztahu k přestavku, nebo jak je to s nejistým záměrem budoucí stavby jako překážky při posuzování jiného, dřívějšího, stavebního záměru. Nejen nastíněným Vás provedou naši zkušení moderátoři Kristýna Faltýnková a Martin Frolík. A o čem naši moderátoři pohovoří v tomto díle? Z legislativních novinek bude představen Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů; Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; Návrh zákona, kterým se zrušuje zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se mění některé související zákony; Návrh vyhlášky o provedení některých ustanovení zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí; Novela zákona o právu na digitální služby; a Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů. Z judikatury se zaměříme na novinky vzešlé z rozhodovací činnosti Ústavního soudu, ať už se jedná o otázku doručování datovou schránkou (nález Ústavního soudu ze dne 29. září 2022, sp. zn. I. ÚS 2583/21); rozsouzení ústavní stížnosti kardinála Dominika Duky (nález Ústavního soudu ze dne 4. října 2022, sp. zn. II. ÚS 2120/21); z rozhodovací činnosti Nejvyššího správního soudu, jako je např. vztah mezi posuzovaným stavebním záměrem a nejistým budoucím stavebním záměrem (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. října 2022, sp. zn. 10 As 409/2020); a konečně Nejvyššího soudu, týkající se výkladu vzniku dobré víry ve vztahu k přestavku (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2022, sp. zn. 22 Cdo 2593/2021).</p>

Aplikace Youradio Talk

Právní novinky / E05

Poslechněte si podcast