Láska filozofická: Dají se city pochopit rozumem?

CELÉ DÍLY NAJDETE NA https://herohero.co/potetovanaduse A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/tag/potetovanaduse

Pomůže nám filozofie milovat lépe, nebo nám jen zamotá hlavu?

V nové epizodě Potetované duše jsem si pozval filozofa Ondřeje Sikoru z Katedry filozofie Univerzity Palackého v Olomouci a společně jsme se vydali na cestu, kterou před dvěma a půl tisíci lety otevřel Platon – a která nás nakonec zavedla až k otázce, jestli nám filozofie vůbec může pomoci v našich skutečných, konkrétních vztazích.

Začali jsme u Platona a jeho slavného „žebříku lásky“. U myšlenky, že zamilovanost do konkrétního člověka je jen první schod k něčemu většímu. Ptal jsem se, jestli se po tomto žebříku dá v reálném vztahu opravdu vystoupat, nebo jestli zůstává jen krásnou teorií, která se s naší zkušeností zamilovanosti míjí.

Odtud jsme se, možná překvapivě, dostali ke Kantovi, k filozofovi, pro něhož byla láska spíš morální povinnost než cit. „Milovat, protože musím“ místo „milovat, protože chci“ zní v kontextu partnerství skoro absurdně, ukázalo se však, že Kantův důraz na to nikdy nezacházet s partnerem jen jako s prostředkem má v sobě víc praktické moudrosti, než by člověk čekal.

A nemohli jsme minout ani Nietzscheho. Ondřej Sikora totiž právě dopsal celou knihu o lásce v jeho díle, takže jsme měli jedinečnou příležitost jít do hloubky. Probrali jsme jeho rozporuplný, místy až nepříjemně upřímný pohled na vztahy, jeho přesvědčení, že tou nejvyšší formou lásky je vlastně přátelství, i jeho pojem „amor fati“, tedy lásku k vlastnímu osudu, se vším, co k němu patří.

Celý rozhovor jsme pak uzavřeli otázkou, která nemohla celý díl zarámovat lépe: umí nám filozofie vůbec poradit, nebo alespoň naznačit, jak milovat lépe? Nebo je jejím úkolem jen klást ty správné otázky, ale odpovědi si už musíme najít sami?