Echo Media

Zpravodajství

Politické zprávy

Zelenskyj není jako Beneš. Na rozdíl od něj svoji zemi neopustil, Ukrajina by bez něj padla.

Echo Podcasty

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo. 

•	Echo Porada
•	Hrot Pavla Štrunce
•	Echo Salon
•	Muži za pultem
•	Výpravy Jiřího Peňáse
•	Pravda neexistuje TM
•  Minulost není historie

Situace na bojové frontě mezi Ukrajinou a Ruskem je stále napjatá. I přes to, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno oznámil, že Ukrajina připraví mírový plán na ukončení války. 
Podle analytika mezinárodních vztahů Vlastislava Břízy si Zelenskyj dobře spočítal, že během následujících několika měsíců určitě nedojde průlomu fronty ze strany Ukrajiny. "To znamená, že Ukrajina převezme zpátky iniciativu a bude schopna dobít veškerá území, která si na začátku války tak naplánovala. Tak to prezident Zelenskyj racionálně vyhodnotil, že v tuto chvíli není realistické. Ten druhý důvod určitě budou volby ve Spojených státech, protože to je věc, která je zásadní", vysvětluje Vlastislav Bříza. 
Podle něj chce Ukrajina ukázat, že je schopna a ochotna za určitých okolností jednat, ale musí možné příměří a následný možný mír být spravedlivý. Nemůže to být tak, že vše bude diktovat ruský prezident Vladimir Putin. "Když Rus tlačí nebo má pocit, že vede, tak není schopen ani ochoten dělat žádné ústupky. Chce maximum. To je to, co říkám, že v tuto chvíli ještě není ono momentum pro rozhovory", dodává Bříza. Snahy o mír a diplomacii jsou spjaty s mezinárodní politikou. Blížící se prezidentské volby v USA představují pro Ukrajinu zásadní událost. Zelenskyj se snaží zajistit, aby nová americká administrativa, ať už ji povede Donald Trump nebo jiný kandidát, pokračovala v podpoře Ukrajiny. Podle Břízy je klíčové, aby Ukrajina byla vnímána i jako mírotvůrce "To je určitá psychologická hra ve vazbě na Spojené státy, protože vy se nemůžete neustále bránit tomu, že nebudete jednat a zároveň budete mít nataženou rukou, dodávej mi zbraně, dodávej mi zbraně. Vy prostě musíte udělat něco proto, aby i vy jste byl ten mírotvůrce. Ano, je to těžké, protože vy jste byl napaden, to není žádná téma. Vy se bráníte, na rozdíl od jiných mnohých, tak jste si zasloužil tu pomoc, to je potřeba říct."V souvislosti s tím srovnává analytik přístup Volodymyra Zelenskyho a československého prezidenta Edvarda Beneše v roce 1938 a poukazuje na klíčovou roli osobností v historii národů. Podle Břízy Zelenskyho rozhodnutí zůstat a bojovat inspirovalo Ukrajince k odporu, zatímco Beneš se rozhodl nebránit. "Kdyby prezident Beneš rozhodl o obraně Československé republiky, tak se naše milionová armáda bránila. Kdyby Zelenskyj využil aero-taxi a odletěl z Ukrajiny, tak podle mého názoru by se Ukrajina naděvší pochybnost nebránila a padla by. Vy si musíte zasloužit to, že vám někdo pomůže. To znamená, že v tom roce 1938 je to ostuda. My jsme se měli bránit." vysvětluje analytik. Zároveň popisuje, jak ukrajinská a ruská armáda čelí značným ztrátám. Na obou stranách konfliktu se počet obětí počítá ve stovkách tisíc. "Co se týče ruské armády, tak se bavíme o 400 až 500 tisících vojácích vyřazených z boje. Ten konflikt překonává v obětích ty války, které jsme byli zvyklí vnímat jako ty velké: vietnamská, nebo korejská válka." Přestože jsou obě strany podle Břízy již opotřebované, Ukrajince jsou prý stále odhodlaní pokračovat v boji. Více než 70 % Ukrajinců chce válčit dál. Tato válka podle Břízy dotváří ukrajinskou národní identitu a zvyšuje jejich odhodlání k obraně své vlasti.

Situace na bojové frontě mezi Ukrajinou a Ruskem je stále napjatá. I přes to, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno oznámil, že Ukrajina připraví mírový plán na ukončení války. 
Podle analytika mezinárodních vztahů Vlastislava Břízy si Zelenskyj dobře spočítal, že během následujících několika měsíců určitě nedojde průlomu fronty ze strany Ukrajiny. "To znamená, že Ukrajina převezme zpátky iniciativu a bude schopna dobít veškerá území, která si na začátku války tak naplánovala. Tak to prezident Zelenskyj racionálně vyhodnotil, že v tuto chvíli není realistické. Ten druhý důvod určitě budou volby ve Spojených státech, protože to je věc, která je zásadní", vysvětluje Vlastislav Bříza. 
Podle něj chce Ukrajina ukázat, že je schopna a ochotna za určitých okolností jednat, ale musí možné příměří a následný možný mír být spravedlivý. Nemůže to být tak, že vše bude diktovat ruský prezident Vladimir Putin. "Když Rus tlačí nebo má pocit, že vede, tak není schopen ani ochoten dělat žádné ústupky. Chce maximum. To je to, co říkám, že v tuto chvíli ještě není ono momentum pro rozhovory", dodává Bříza. Snahy o mír a diplomacii jsou spjaty s mezinárodní politikou. Blížící se prezidentské volby v USA představují pro Ukrajinu zásadní událost. Zelenskyj se snaží zajistit, aby nová americká administrativa, ať už ji povede Donald Trump nebo jiný kandidát, pokračovala v podpoře Ukrajiny. Podle Břízy je klíčové, aby Ukrajina byla vnímána i jako mírotvůrce "To je určitá psychologická hra ve vazbě na Spojené státy, protože vy se nemůžete neustále bránit tomu, že nebudete jednat a zároveň budete mít nataženou rukou, dodávej mi zbraně, dodávej mi zbraně. Vy prostě musíte udělat něco proto, aby i vy jste byl ten mírotvůrce. Ano, je to těžké, protože vy jste byl napaden, to není žádná téma. Vy se bráníte, na rozdíl od jiných mnohých, tak jste si zasloužil tu pomoc, to je potřeba říct."V souvislosti s tím srovnává analytik přístup Volodymyra Zelenskyho a československého prezidenta Edvarda Beneše v roce 1938 a poukazuje na klíčovou roli osobností v historii národů. Podle Břízy Zelenskyho rozhodnutí zůstat a bojovat inspirovalo Ukrajince k odporu, zatímco Beneš se rozhodl nebránit. "Kdyby prezident Beneš rozhodl o obraně Československé republiky, tak se naše milionová armáda bránila. Kdyby Zelenskyj využil aero-taxi a odletěl z Ukrajiny, tak podle mého názoru by se Ukrajina naděvší pochybnost nebránila a padla by. Vy si musíte zasloužit to, že vám někdo pomůže. To znamená, že v tom roce 1938 je to ostuda. My jsme se měli bránit." vysvětluje analytik. Zároveň popisuje, jak ukrajinská a ruská armáda čelí značným ztrátám. Na obou stranách konfliktu se počet obětí počítá ve stovkách tisíc. "Co se týče ruské armády, tak se bavíme o 400 až 500 tisících vojácích vyřazených z boje. Ten konflikt překonává v obětích ty války, které jsme byli zvyklí vnímat jako ty velké: vietnamská, nebo korejská válka." Přestože jsou obě strany podle Břízy již opotřebované, Ukrajince jsou prý stále odhodlaní pokračovat v boji. Více než 70 % Ukrajinců chce válčit dál. Tato válka podle Břízy dotváří ukrajinskou národní identitu a zvyšuje jejich odhodlání k obraně své vlasti.

Aplikace Youradio Talk

Zelenskyj není jako Beneš. Na rozdíl od něj svoji zemi neopustil, Ukrajina by bez něj padla.

Poslechněte si podcast