Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Obrázek epizody Že Fiala nenechá zemi levičákům a populistům? S tak vysokým veřejným dluhem je to vtip

Že Fiala nenechá zemi levičákům a populistům? S tak vysokým veřejným dluhem je to vtip

Obrázek epizody Že Fiala nenechá zemi levičákům a populistům? S tak vysokým veřejným dluhem je to vtip

Poslechněte si podcast

26. 9. 2024

23 min

O epizodě podcastu

V nejnovější epizodě Hrotcastu hovoří ekonomická novinářka Markéta Malá o vládních opatřeních a jejich dopadech na veřejné finance. Podrobně rozebírá důsledky konsolidačního balíčku a zklamání pravicových voličů. Jak vláda Petra Fialy naplňuje své sliby? Premiér Petr Fiala po krajských volbách oznámil, že má jasnou představu o tom, co je potřeba udělat, aby přesvědčil voliče, že jeho vláda plní své sliby a pracuje pro ně. „Nemíním odevzdat naši zemi levici a populistům,“ napsal na sociální síť X. Podle ekonomické novinářky Echo24 Markéty Malé je toto heslo vzhledem k výkonu vlády značně diskutabilní. „Petr Fiala zastává konzervativní rétoriku, ale mnohé jeho kroky vypadají spíše jako přizpůsobení levicovému stylu vládnutí,“ říká Malá v nejnovějším Hrotcastu. Vláda Petra Fialy, která nastoupila po covidové pandemii a ve stínu vysokého státního dluhu, stála před obtížným úkolem stabilizace veřejných financí. K tomu navíc přispěla energetická krize a inflace, která v roce 2022 dosáhla rekordních 18 až 19 procent. Odpovědí vlády byly plošné podpůrné programy, včetně zastropování cen energií.Tento krok, nezbytný k ochraně domácností, však vytvořil další tlak na státní rozpočet. „Konsolidační balíček přinesl úsporu 150 miliard na jeden rok, ale vláda žádný dlouhodobý plán nenabízí,“ doplňuje Malá. Série opatření z května 2023 navíc kýžené řešení nepřinesla. Jak už bylo řečeno, vláda oznámila úspory ve výši 150 miliard korun na rok, mnozí to však považovali za nedostatečné. Zároveň došlo ke zvýšení daňové zátěže, zejména pro živnostníky a zaměstnance.Malá podotýká, že Fiala a jeho kabinet byli zvoleni s nadějí, že prosadí konzervativní politiku zaměřenou na nižší daně a úspory ve veřejných financích. Místo toho ale vláda podlehla tlaku na zvýšení daní a zavádění plošných sociálních programů.„Pravicoví voliči, kteří očekávali menší zásahy státu a nižší daně, jsou dnes nejspíš zklamaní,“ uzavírá ekonomická novinářka. Jsou tedy opatření dosavadní vládní koalice pravicová, nebo levicová? Jak měl kabinet řešit pocovidovou krizi? Přijdou razantní škrty na výdajové straně státního rozpočtu? A jsou naše dluhy jen odloženými daněmi, které stejně jednou zaplatíme? Pustťe si nový Hrotcast.

V nejnovější epizodě Hrotcastu hovoří ekonomická novinářka Markéta Malá o vládních opatřeních a jejich dopadech na veřejné finance. Podrobně rozebírá důsledky konsolidačního balíčku a zklamání pravicových voličů. Jak vláda Petra Fialy naplňuje své sliby?


Premiér Petr Fiala po krajských volbách oznámil, že má jasnou představu o tom, co je potřeba udělat, aby přesvědčil voliče, že jeho vláda plní své sliby a pracuje pro ně. „Nemíním odevzdat naši zemi levici a populistům,“ napsal na sociální síť X.

Podle ekonomické novinářky Echo24 Markéty Malé je toto heslo vzhledem k výkonu vlády značně diskutabilní. „Petr Fiala zastává konzervativní rétoriku, ale mnohé jeho kroky vypadají spíše jako přizpůsobení levicovému stylu vládnutí,“ říká Malá v nejnovějším Hrotcastu.

Vláda Petra Fialy, která nastoupila po covidové pandemii a ve stínu vysokého státního dluhu, stála před obtížným úkolem stabilizace veřejných financí. K tomu navíc přispěla energetická krize a inflace, která v roce 2022 dosáhla rekordních 18 až 19 procent. Odpovědí vlády byly plošné podpůrné programy, včetně zastropování cen energií.Tento krok, nezbytný k ochraně domácností, však vytvořil další tlak na státní rozpočet. „Konsolidační balíček přinesl úsporu 150 miliard na jeden rok, ale vláda žádný dlouhodobý plán nenabízí,“ doplňuje Malá.

Série opatření z května 2023 navíc kýžené řešení nepřinesla. Jak už bylo řečeno, vláda oznámila úspory ve výši 150 miliard korun na rok, mnozí to však považovali za nedostatečné. Zároveň došlo ke zvýšení daňové zátěže, zejména pro živnostníky a zaměstnance.Malá podotýká, že Fiala a jeho kabinet byli zvoleni s nadějí, že prosadí konzervativní politiku zaměřenou na nižší daně a úspory ve veřejných financích. Místo toho ale vláda podlehla tlaku na zvýšení daní a zavádění plošných sociálních programů.„Pravicoví voliči, kteří očekávali menší zásahy státu a nižší daně, jsou dnes nejspíš zklamaní,“ uzavírá ekonomická novinářka.

Jsou tedy opatření dosavadní vládní koalice pravicová, nebo levicová? Jak měl kabinet řešit pocovidovou krizi? Přijdou razantní škrty na výdajové straně státního rozpočtu? A jsou naše dluhy jen odloženými daněmi, které stejně jednou zaplatíme? Pustťe si nový Hrotcast.

Popis podcastu

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo. • Echo Porada • Hrot Pavla Štrunce • Echo Salon • Muži za pultem • Výpravy Jiřího Peňáse • Pravda neexistuje TM • Minulost není historie