Echo Media

Zpravodajství

Politické zprávy

Vynálezce moderny a autor antibible. Hegelův vliv nepadá. Pravda neexistuje? #11

Echo Podcasty

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo. 

•	Echo Porada
•	Hrot Pavla Štrunce
•	Echo Salon
•	Muži za pultem
•	Výpravy Jiřího Peňáse
•	Pravda neexistuje TM
•  Minulost není historie

Hegelova Fenomenologie ducha bývá označována za antibibli. Autor v ní tradiční, často theologicky ukotvené pojmy, převádí na pojmy filosofické, sekulární. Ve velkém finále knihy, které nese název „absolutní vědění“, se říká, že člověk, nikoli Bůh, má klíč od skutečnosti. Autor tím podává svědectví o počínající moderně, anebo ji svým spisem dokonce ustavuje. Dosud si člověk
prý myslel, že čelí neměnné, případně Bohem stvořené skutečnosti, zato nyní poznává, že on sám myšlením skutečnost vytváří. Antigona si myslela, že podléhá věčným božským zákonům, my víme, že věčné jsou ty zákony, kterým lidé
propůjčili status věčnosti. Nepodléháme věčným zákonům, ale těm, které schvaluje parlament.
Tereza Matějčková se v novém dílu podcastu věnuje nejslavnější pasáži z Fenomenologie ducha, tzv. boji sebevědomí na život a na smrt. Jedná se v pravém smyslu slova o klasickou pasáž, tedy o text, který nikdy nepřestává říkat, co má říct. Hegel zde osvětluje, že člověk potřebuje uznání druhého, má-li moci existovat jako
osoba. Ale rovněž ukazuje, jak stěžejní je schopnost obětovat sebe sama a riskovat. Ilustruje tím princip, dle kterého ten, kdo se bojí o pověst, žádnou nemá. Schopnost vsadit vše na jednu kartu, zajišťuje jednomu sebevědomí panské postavení, druhé sebevědomí se stává rabem. Následuje však zvrat. Je to nakonec
otrok, který z bojů vychází vítězně. Naučil se totiž pracovat, osvojit si „moc bezmocných“.




            Hegel
tím říká, že podrobení mají navrch nad pány. Nestačí jim totiž uvažovat za sebe
sama, vždy musí reflektovat i pánovu pozici. Tím se „otroci“ rozhýbávají,
stávají se myšlenkově bohatšími, a – v Hegelově idealistické koncepci –
rovněž mocnějšími. Tento vhled vstoupil do úvah mnohých marxistů, ale rovněž
třeba do díla Frantze Fanona a jeho tematizace vztahu kolonizovaného a
kolonizátora nebo do úvah Simone de Beauvoir o vztahu muže a ženy. I dnes je
tato myšlenka vlivná, třeba v díle současného myslitele Axela Honnetha.

Hegelova Fenomenologie ducha bývá označována za antibibli. Autor v ní tradiční, často theologicky ukotvené pojmy, převádí na pojmy filosofické, sekulární. Ve velkém finále knihy, které nese název „absolutní vědění“, se říká, že člověk, nikoli Bůh, má klíč od skutečnosti. Autor tím podává svědectví o počínající moderně, anebo ji svým spisem dokonce ustavuje. Dosud si člověk
prý myslel, že čelí neměnné, případně Bohem stvořené skutečnosti, zato nyní poznává, že on sám myšlením skutečnost vytváří. Antigona si myslela, že podléhá věčným božským zákonům, my víme, že věčné jsou ty zákony, kterým lidé
propůjčili status věčnosti. Nepodléháme věčným zákonům, ale těm, které schvaluje parlament.
Tereza Matějčková se v novém dílu podcastu věnuje nejslavnější pasáži z Fenomenologie ducha, tzv. boji sebevědomí na život a na smrt. Jedná se v pravém smyslu slova o klasickou pasáž, tedy o text, který nikdy nepřestává říkat, co má říct. Hegel zde osvětluje, že člověk potřebuje uznání druhého, má-li moci existovat jako
osoba. Ale rovněž ukazuje, jak stěžejní je schopnost obětovat sebe sama a riskovat. Ilustruje tím princip, dle kterého ten, kdo se bojí o pověst, žádnou nemá. Schopnost vsadit vše na jednu kartu, zajišťuje jednomu sebevědomí panské postavení, druhé sebevědomí se stává rabem. Následuje však zvrat. Je to nakonec
otrok, který z bojů vychází vítězně. Naučil se totiž pracovat, osvojit si „moc bezmocných“.


            Hegel
tím říká, že podrobení mají navrch nad pány. Nestačí jim totiž uvažovat za sebe
sama, vždy musí reflektovat i pánovu pozici. Tím se „otroci“ rozhýbávají,
stávají se myšlenkově bohatšími, a – v Hegelově idealistické koncepci –
rovněž mocnějšími. Tento vhled vstoupil do úvah mnohých marxistů, ale rovněž
třeba do díla Frantze Fanona a jeho tematizace vztahu kolonizovaného a
kolonizátora nebo do úvah Simone de Beauvoir o vztahu muže a ženy. I dnes je
tato myšlenka vlivná, třeba v díle současného myslitele Axela Honnetha.

Aplikace Youradio Talk

Vynálezce moderny a autor antibible. Hegelův vliv nepadá. Pravda neexistuje? #11

Poslechněte si podcast