Echo Media

Zpravodajství

Politické zprávy

Poválečné násilnosti na Němcích v Československu

Poválečné internační tábory pro Němce v Československu

Politická rezignace

Národní nebo etnická menšina

Protesty po vraždě Jána Kuciaka

česko–slovenské kulturní a jazykové vztahy

menšiny a mezietnické vztahy

Sudetoněmecká otázka a poválečné odsuny

Lidská práva

Jazyk v politice

Česko-slovenské vztahy

Poválečné vysídlení a zánik obcí v českém pohraničí

Odsun Němců

Výročí

Jazyk

Československý jazykový zákon

Vražda Jána Kuciaka

Demonstrace

Korupce

český jazyk a jazyková kultura

Vražda

Česko-německé vyrovnání se sudetskými Němci

Politická odpovědnost

Korupční praktiky

Rezignace veřejných činitelů

Slovenská politická krize po vraždě Jána Kuciaka

Historie Československa

Poválečné přesuny obyvatelstva

Slovensko

Československo

Úvod a představení

Zákon o jazyce

Jazyk jako stát

Historie Čechů a Slováků

Slovenské sebeurčení

Osobní vztah ke Slovensku

Následky rozdělení

Česká pomoc Slovensku

Jazyková proměna Slovenska

30. léta a demonstrace

Sto let československého jazyka. Je to něco jiného než českoslovenština?

Echo Podcasty

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo. 

•	Echo Porada
•	Hrot Pavla Štrunce
•	Echo Salon
•	Muži za pultem
•	Výpravy Jiřího Peňáse
•	Pravda neexistuje TM
•  Minulost není historie

<p>Před sto lety – 3. února 1926 – byl přijat zákon o existenci československého jazyka, který platil až do roku 1948, kdy se s odsunem Němců změnilo národnostní složení po druhé světové válce obnoveného Československa a už nebylo potřeba tuto zjevnou politickou obezličku v zákonu mít. Původně to ale měl být štít, aby si Němci nemohli sáhnout na správu nového státu a aby ten mohl bezpečně fungovat. Přesto se do zákona dostal až osm let po vzniku státu. O tom všem a jazykových vztazích Čechů ke Slovákům hovoří v další epizodě svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované! bratři Jakub a Lukáš Novosadovi.V 19. století se někteří Češi bránili tomu, aby byla ustavena samostatná slovenština, už tehdy trvrdili, že takový krok by znamenal oslabení, protože další štěpení slovanského živlu mezi Němci (a Maďary). Slováci se však nedali a prosadili si svou, protože se vždycky vnímali i jazykově jinak než jako „malí Češi“. Ostatně český problém dodnes je, že Slovensko vnímáme jako malé Česko – proto jsme tuto zemi nikdy pořádně nepochopili. Zároveň se nikdy do českého povědomí pořádně nepropsala historická zkušenost s tím, jak jsme pomáhali Slovákům stavět se po vzniku ČSR na vlastní nohy, a to i jazykově, a nenaučili jsme se porozumět tomu, jak důležité pro přežití slovenštiny bylo, že republikánské české dějiny jsou dějiny jazykové velkorysosti, nikoli usurpování si řečí jiných. Slovensko se vyvíjelo jazykově správně po celou dobu, což nebylo v Evropě ve vícenárodních státech obvyklé.O tom je první půle epizody, druhá je mimo jiné o tom, zda je vlastně nějaký rozdíl mezi obraty „československý jazyk“ a „českoslovenština“. Patrně ano – zatímco první skutečně funguje historiky jako popis nějakého dobového myšlenkového proudu, druhý používáme jako výra pro směs obou řečí, kterou používají ti, kteří se druhý jazyk pořádně nenaučili a první nepřestali používat. Nejznámějšími mluvčími tohoto jazyka jsou samozřejmě dva vrcholní slověnští politici působící nakonec v Čěsku: Gustáv Husák a Andrej Babiš. Aneb konečně podcast, který respektuje slovenské úsilí o svébytnost.</p>

Aplikace Youradio Talk

Sto let československého jazyka. Je to něco jiného než českoslovenština?

Poslechněte si podcast