Slovanství „vynalezl“ Johann Gottfried Herder, Němec, který žil v 18. století
Echo Podcasty
Poslechněte si podcast
Dnes
22 min
O epizodě podcastu
Johann Gottfried Herder viděl lidstvo jako velkou louku, na níž je každý národ specifický květ, jímž se lidstvo realizuje. Od něho pochází i koncepce mírumilovných Slovanů, kteří obsadili v míru svou zemi jako pastýři a zemědělci, a byli – oproti bojovným Němcům - svobodymilovní a demokratičtí. Slované byli také podle něho nositelé hluboké duchovnosti, přirozenosti a morální čistoty, což stavěl do kontrastu s materialistickým a agresivním Západem. Náš „Otec národa“ František Palacký Herdera zjednodušil a postavil proti sobě dva principy: germánskou vůli k moci a hierarchii a slovanský demokratismus a svobodomyslnost na stranu druhou. Slovanství má ale na druhou stranu sklony k anarchii a neumí odolat německé podnikavosti. Ovšem již Herder předpovídal – a obrozenci od Dobrovského po Kollára to od něho přejali – že s osvícenou modernitou přichází slovanská éra svobody. Po celkové německé dominanci měla tedy nastat éra slovanské dominance. To se svým způsobem podařilo s pozdější dominancí Sovětského svazu a socialistického tábora, byť si to Herder ani obrozenci tak jistě nepředstavovali.
Johann Gottfried Herder viděl lidstvo jako velkou louku, na níž je každý národ specifický květ, jímž se lidstvo realizuje. Od něho pochází i koncepce mírumilovných Slovanů, kteří obsadili v míru svou zemi jako pastýři a zemědělci, a byli – oproti bojovným Němcům - svobodymilovní a demokratičtí. Slované byli také podle něho nositelé hluboké duchovnosti, přirozenosti a morální čistoty, což stavěl do kontrastu s materialistickým a agresivním Západem. Náš „Otec národa“ František Palacký Herdera zjednodušil a postavil proti sobě dva principy: germánskou vůli k moci a hierarchii a slovanský demokratismus a svobodomyslnost na stranu druhou. Slovanství má ale na druhou stranu sklony k anarchii a neumí odolat německé podnikavosti. Ovšem již Herder předpovídal – a obrozenci od Dobrovského po Kollára to od něho přejali – že s osvícenou modernitou přichází slovanská éra svobody. Po celkové německé dominanci měla tedy nastat éra slovanské dominance. To se svým způsobem podařilo s pozdější dominancí Sovětského svazu a socialistického tábora, byť si to Herder ani obrozenci tak jistě nepředstavovali.
Obsah epizody:
Rozdělení společnosti kvůli Rusku a kořeny slavjanofilstvíPůvod ideje Slovanstva: pozdní osvícenství, Herder
Herder: jednota lidství a filozofie dějin
Od debaty o „duši Indiánů“ k osvícenské rovnosti
Národ definovaný jazykem; Jungmann jako herderián
Středoevropský jazykový vs. západní státní nacionalismus
Liberální nacionalismus 19. století a pozdější rasový zlom
Herderova „louka“: Slované mírumilovní, Němci hierarchičtí
Palacký: stýkání a potýkání; Slované jako budoucnost
Mezi Němectvím a Ruskem: proměnlivé vztahy a česká orientace
Pangermanismus v kontextu doby; Hobsbawm a paralela s Katalánskem
Německý spolek jako inspirace; kulturní slavjanofilství a obavy z Ruska
„Holubičí povaha“ a Palackého kritika slovanské anarchie; Polsko a Habsburkové
Pozitivní rozměr stýkání: německé inspirace pro obrození
Rok 1848: Slovanský sjezd v Praze a krize jako katalyzátor
Čechizace institucí a růst napětí s německými patrioty
Němci jako liberálové, Slované a austroslavismus; Schuselka
Palackého odmítnutí Frankfurtu a prohabsburská orientace
Impuls ke sjezdu z Uher; uherskými Slovany jsou zejména Chorvati
Bachův absolutismus a tvrdé podmínky raného kapitalismu
Vzestup prestiže Ruska a slovanství jako „nouzová politika“