Echo Media

Zpravodajství

Politické zprávy

Křesťanská spiritualita

Biblická exegeze

Náboženská výchova

Literární recenze

Křesťanství

Spiritualita v Česku

Psychologie

Náboženský text

Literatura

Spánek

Vydání knihy

Velká Británie

Japonsko

Cioran a nespavost

Walker: spánek a morálka

Proč a k čemu spíme

REM: emoce a paměť

Starý vs moderní spánek

Spánkové návyky dříve

První spánek, siesta

Herakleitos a Aristoteles

Teologie: bděte

Novověk: hrozba rozumu

Reklama

Pohled do noci: Spánek je dílna naší identity

Echo Podcasty

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo. 

•	Echo Porada
•	Hrot Pavla Štrunce
•	Echo Salon
•	Muži za pultem
•	Výpravy Jiřího Peňáse
•	Pravda neexistuje TM
•  Minulost není historie

Ještě nikdy jsme na spánek nevznesli tolik nároků. Možná právě proto máme dojem, že spíme hůře než kdy dřív. Ačkoli jsou tvrzení o „úpadku spánku“ přinejmenším sporná, téměř jisté je něco jiného: proměnil se rytmus mezi bděním a spánkem. Umělé světlo, nepravidelné pracovní doby, všudypřítomné obrazovky i stálé teplo v ložnicích nutí tělo fungovat lineárně, ačkoli jeho přirozenost je cyklická. Spánek jsme navíc proměnili v disciplínu sebehodnocení: měříme ho, porovnáváme, optimalizujeme – až se i odpočinek stává výkonem. Právě proto má smysl přemýšlet o spánku nejen biologicky, ale také zevnitř zkušenosti – jako o jiném způsobu přítomnosti, který je třeba chránit před naší horlivostí.Francouzský filosof Maurice Merleau-Ponty chápe spánek ne jako výpadek vědomí, ale jako jiný způsob přítomnosti ve světě – návrat k „anonymnímu“ tělu, které nese naše vnímání i tehdy, když mysl přestává být aktivní. Usínání je podle něj přechod od angažovaného, cíleného vztahu ke světu k předreflexivnímu bytí. Spánek tak neporušuje kontinuitu subjektu, naopak ji zachraňuje: člověk nepřestává být ve světě, pouze se proměňuje styl jeho přítomnosti.Britský neurovědec Matthew Walker na tuto intuici nepřímo navazuje. REM fáze spánku – čas snů – ukazuje, že tato „anonymní přítomnost“ není prázdno, nýbrž aktivní práce: upevňování paměti, usazování zkušeností a „odloupnutí“ přepjatých emocí, aby s nimi mozek mohl žít dál. Jinými slovy, co fenomenologie popisuje jako střídání angažovanosti a ústupu, se v laboratorních datech ukazuje jako rytmus neurochemie, který umožňuje, aby se naše já nerozpadlo pod tíhou dne.Tam, kde novověká tradice viděla ve spánku hrozbu rozumu, ukazují Merleau-Ponty a Walker spánek jako jeho podmínku – jako tělesně zakotvený proces, který udržuje kontinuitu identity tím, že svět v noci „přijímáme“ jinak než ve dne. Výsledkem je prostá teze: spánek není únik, ale práce těla na tom, aby vědomí mohlo následující den znovu myslet.KapitolyI. Zlý chlap spí špatně [úvod až 9:35]II. Od siesty k insomnii [9:35 až 24:55]III. Proč se ze spánku stala hrozba rozumu [24:55 až 33:00]IV. Merleau-Ponty: Jak tělo myslí, když spíme [33:00 až 50:15]V. Když se i odpočinek stane výkonem [50:15 až konec]

Aplikace Youradio Talk

Pohled do noci: Spánek je dílna naší identity

Poslechněte si podcast