Echo Media

Zpravodajství

Politické zprávy

Odsuny národů, mnichovanství, nové a nové garance hranic… Aneb žije střední Evropa revival svých dějin?

Echo Podcasty

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo. 

•	Echo Porada
•	Hrot Pavla Štrunce
•	Echo Salon
•	Muži za pultem
•	Výpravy Jiřího Peňáse
•	Pravda neexistuje TM
•  Minulost není historie

V posledních dnech a týdnech se do světového dění a slovníku vracejí fráze, u kterých se zdálo, že patří minulosti – například odsun národa. Anebo se objevují spojení, která se vracejí pravidelně, pravidelně vzbuzují velké naděje, ale nakonec je za nimi marnost – například světová garance hranic některého státu. A protože jsou to termíny intenzivně spojené rovněž s dějinami střední a slovanské Evropy, věnuje se nejnovější epizoda sourozeneckého podcastu Hej, Slované právě jim. Garance hranic Ukrajiny, odsun Němců, změna hranic Polska, repatriace a reemigrace Slováků, naopak neodsun slovenských Maďarů. To vše Jakub a Lukáš Novosadovi probírají se svým hostem, historikem Michalem Stehlíkem.Začala jednání, na něž se dlouho čekalo: jednání mezi Spojenými státy a Ruskem o ukončení války na Ukrajině. Nevíme samozřejmě ještě nic, přesto jeden bod doposud známých plánů stojí za pozornost: a sice odhodlání garantovat ze zahraničí Ukrajině její (nové) hranice. To se této zemi stalo už v roce 1994 i 2015. A garanci hranic zná i Československo, stejně tak jiné země Evropy. Jak si historicky tento koncept vede? Co nám o něm historie říká? Je udržitelný, anebo vždy znovu odsouzený k neúspěchu, jelikož pokaždé odráží pouze momentální sílu vyjednávajících stran?Druhou polovinu rozhovoru tvoří připomínka toho, co znamená odsun národa či velké skupiny osob, jak se o tom nyní uvažuje v Gaze. Střední Evropa v letech 1945 a 1946 zažila pohyb milionů lidí tam a sem: z Československa odešly tři miliony Němců, Polsko změnilo své hranice, posunulo se na západ, kde nikdy nebylo, a lidé přišli do jiné země, na původně německou půdu. Naopak slovanská Lužice byla přišedšími Němci germanizována. Zároveň nedošlo k odsunu slovenských Maďarů, pouze k výměně jejich části za Slováky žijící v Uhrech. Dojde také na meziválečnou řecko-tureckou výměnu obyvatelstva nebo na Jugoslávii, která představuje v dějinách ojedinělý pokus stvořit v zemích slovanské Evropy stát, který nebude stát na jazykové identitě svých občanů. Co tedy odsuny a přesuny obyvatel (střední) Evropě přinesly? A už jsme to v sobě zpracovali?Aneb podcast plně ponořený do historie.

<p>V posledních dnech a týdnech se do světového dění a slovníku vracejí fráze, u kterých se zdálo, že patří minulosti – například odsun národa. Anebo se objevují spojení, která se vracejí pravidelně, pravidelně vzbuzují velké naděje, ale nakonec je za nimi marnost – například světová garance hranic některého státu. A protože jsou to termíny intenzivně spojené rovněž s dějinami střední a slovanské Evropy, věnuje se nejnovější epizoda sourozeneckého podcastu Hej, Slované právě jim. Garance hranic Ukrajiny, odsun Němců, změna hranic Polska, repatriace a reemigrace Slováků, naopak neodsun slovenských Maďarů. To vše Jakub a Lukáš Novosadovi probírají se svým hostem, historikem Michalem Stehlíkem.Začala jednání, na něž se dlouho čekalo: jednání mezi Spojenými státy a Ruskem o ukončení války na Ukrajině. Nevíme samozřejmě ještě nic, přesto jeden bod doposud známých plánů stojí za pozornost: a sice odhodlání garantovat ze zahraničí Ukrajině její (nové) hranice. To se této zemi stalo už v roce 1994 i 2015. A garanci hranic zná i Československo, stejně tak jiné země Evropy. Jak si historicky tento koncept vede? Co nám o něm historie říká? Je udržitelný, anebo vždy znovu odsouzený k neúspěchu, jelikož pokaždé odráží pouze momentální sílu vyjednávajících stran?Druhou polovinu rozhovoru tvoří připomínka toho, co znamená odsun národa či velké skupiny osob, jak se o tom nyní uvažuje v Gaze. Střední Evropa v letech 1945 a 1946 zažila pohyb milionů lidí tam a sem: z Československa odešly tři miliony Němců, Polsko změnilo své hranice, posunulo se na západ, kde nikdy nebylo, a lidé přišli do jiné země, na původně německou půdu. Naopak slovanská Lužice byla přišedšími Němci germanizována. Zároveň nedošlo k odsunu slovenských Maďarů, pouze k výměně jejich části za Slováky žijící v Uhrech. Dojde také na meziválečnou řecko-tureckou výměnu obyvatelstva nebo na Jugoslávii, která představuje v dějinách ojedinělý pokus stvořit v zemích slovanské Evropy stát, který nebude stát na jazykové identitě svých občanů. Co tedy odsuny a přesuny obyvatel (střední) Evropě přinesly? A už jsme to v sobě zpracovali?Aneb podcast plně ponořený do historie.</p>

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Odsuny národů, mnichovanství, nové a nové garance hranic… Aneb žije střední Evropa revival svých dějin?

Poslechněte si podcast