Echo Media

Zpravodajství

Politické zprávy

Od dob Billa Clintona nebyl lepší americký prezident pro střední Evropu, než byl Donald Trump

Echo Podcasty

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo. 

•	Echo Porada
•	Hrot Pavla Štrunce
•	Echo Salon
•	Muži za pultem
•	Výpravy Jiřího Peňáse
•	Pravda neexistuje TM
•  Minulost není historie

Už týden se nemluví a nediskutuje skoro o ničem jiném, než je druhé zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, a o tom, co tato skutečnost může světu přinést. Samozřejmě na to jde pohlížet z různých stran. Nová epizoda podcastu Hej, Slované se zaobírá tím, jak staronové americké vedení vnímají klíčové slovanské země: pohled západních Slovanů přibližuje politolog a diplomat Maciej Ruczaj, pohled Slovanů východních ukrajinista Petr Kalina a pohled jižních Slovanů Jakub Novosad – jenž se pro tento díl posunul z pozice moderátora do role jednoho z hostů. Jak vnímá Trumpa Polsko? Jak Ukrajina? Jak Srbsko, Chorvatsko a Bosna? Jaké může mít volba konsekvence v EU, na Kosovu, v Bělehradu, v Republice srbské? Dozvíte se řadu analýz a paradoxů – přesně jak to slovanská Evropa umí.

Maciej Ruczaj připomíná, že americké volby byly v Polsku samozřejmě nesmírně sledované i že aktuální polská vláda je z druhého tábora, než bude administrativa Donalda Trumpa. Dodává ale, že každá polská vláda dobře ví, že se musí domluvit s kteroukoli americkou vládou, jelikož Amerika je v tuto chvíli stále ještě jediný pořádný, respektive reálný garant bezpečnosti ve střední a východní Evropě (či v Evropě vůbec). Netušíme sice, jaké bude druhé volební období Donalda Trumpa, ale pokud by bylo jako to první, platí, že od dob Billa Clintona, který země střední Evropy přijímal do NATO, nebyl pro střední Evropu žádný jiný lepší americký prezident.

Petr Kalina přiznává, že podle dosavadních ukrajinských ohlasů na volbu není jasné, jak Ukrajinci na volbu Donalda Trumpa hledí: zda s nadějí, či s obavou. Obavy prý ale asi mírně převládají. Veřejnost, a to i odborná, se dohaduje o tom, zda Donald Trump bude chtít zamrzlý konflikt, příměří a demilitarizovanou zónu, nebo zda bude chtít postoupit nějaká území Rusku. Zásadní ovšem bude to, o čem se doposud hovoří paradoxně málo, a to i na samotné Ukrajině, a sice co bude se sankcemi. Bude v tomto směru vyvíjet Vladimir Putin na Trumpa nátlak, aby sankce byly zrušeny? Získá tak Rusko čas a prostor na to se dostatečně vyzbrojit a podniknout nový, silnější útok?

Jakub Novosad vykresluje paradoxy balkánského poměru k Donaldu Trumpovi. Srbsko jakožto „spojenec Ruska“ na Balkáně zvolení Trumpa kvituje. Současně platí, že Trumpova první administrativa výrazně pomohla řešit kosovký problém, takže Kosovo už je dnes vlastně skoro vyřešená záležitost. Z Trumpova vítězství se obecně vzato radují nacionalističtí politici, kteří budou bedlivě sledovat, jak si Trump povede – a to zejména v Bosně, jejíž část Republika srbská by se ráda od země odtrhla a připojila k Srbsku (které však o to dvakrát nestojí). Hrozí tedy nový válečný
konflikt na Balkáně? A jakou roli v jeho případném utlumení hrají Trumpovy developerské projekty v Albánii, v Srbsku, ba dokonce v samotném Bělehradě, kde prý chce Trump stavět luxusní hotely?

V epizodě se dále řeší, jaké je postavení střední a východní Evropy v NATO, proč slovanské země jsou mezi sebou tak často v nějakém konfliktu a proč se tak často v této části Evropy mění hranice, jak to souvisí s rozpadem Sovětského svazu a vůbec organizováním společnosti shora, zda je západní Evropa skutečně tak klidná, jak se nám jeví, zda je pro nás západní Evropa spolehlivý spojenec nebo zda po dvaceti letech členství v EU už dávno nemáme nárok na to formulovat svou vlastní evropskou politiku. Anebo zda je tak přehnaný a nesrozumitelný americký požadavek, aby se Evropa bezpečnostně o sebe začala starat taky trochu sama a nespoléhala donekonečna na přítomnost americké ochrany.

Aneb konečně podcast, který vám přiblíží, že v tom nejsme sami a že Slované skutečně mají mnohé společného.

Už týden se nemluví a nediskutuje skoro o ničem jiném, než je druhé zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, a o tom, co tato skutečnost může světu přinést. Samozřejmě na to jde pohlížet z různých stran. Nová epizoda podcastu Hej, Slované se zaobírá tím, jak staronové americké vedení vnímají klíčové slovanské země: pohled západních Slovanů přibližuje politolog a diplomat Maciej Ruczaj, pohled Slovanů východních ukrajinista Petr Kalina a pohled jižních Slovanů Jakub Novosad – jenž se pro tento díl posunul z pozice moderátora do role jednoho z hostů. Jak vnímá Trumpa Polsko? Jak Ukrajina? Jak Srbsko, Chorvatsko a Bosna? Jaké může mít volba konsekvence v EU, na Kosovu, v Bělehradu, v Republice srbské? Dozvíte se řadu analýz a paradoxů – přesně jak to slovanská Evropa umí.
 
Maciej Ruczaj připomíná, že americké volby byly v Polsku samozřejmě nesmírně sledované i že aktuální polská vláda je z druhého tábora, než bude administrativa Donalda Trumpa. Dodává ale, že každá polská vláda dobře ví, že se musí domluvit s kteroukoli americkou vládou, jelikož Amerika je v tuto chvíli stále ještě jediný pořádný, respektive reálný garant bezpečnosti ve střední a východní Evropě (či v Evropě vůbec). Netušíme sice, jaké bude druhé volební období Donalda Trumpa, ale pokud by bylo jako to první, platí, že od dob Billa Clintona, který země střední Evropy přijímal do NATO, nebyl pro střední Evropu žádný jiný lepší americký prezident.
 
Petr Kalina přiznává, že podle dosavadních ukrajinských ohlasů na volbu není jasné, jak Ukrajinci na volbu Donalda Trumpa hledí: zda s nadějí, či s obavou. Obavy prý ale asi mírně převládají. Veřejnost, a to i odborná, se dohaduje o tom, zda Donald Trump bude chtít zamrzlý konflikt, příměří a demilitarizovanou zónu, nebo zda bude chtít postoupit nějaká území Rusku. Zásadní ovšem bude to, o čem se doposud hovoří paradoxně málo, a to i na samotné Ukrajině, a sice co bude se sankcemi. Bude v tomto směru vyvíjet Vladimir Putin na Trumpa nátlak, aby sankce byly zrušeny? Získá tak Rusko čas a prostor na to se dostatečně vyzbrojit a podniknout nový, silnější útok?
 
Jakub Novosad vykresluje paradoxy balkánského poměru k Donaldu Trumpovi. Srbsko jakožto „spojenec Ruska“ na Balkáně zvolení Trumpa kvituje. Současně platí, že Trumpova první administrativa výrazně pomohla řešit kosovký problém, takže Kosovo už je dnes vlastně skoro vyřešená záležitost. Z Trumpova vítězství se obecně vzato radují nacionalističtí politici, kteří budou bedlivě sledovat, jak si Trump povede – a to zejména v Bosně, jejíž část Republika srbská by se ráda od země odtrhla a připojila k Srbsku (které však o to dvakrát nestojí). Hrozí tedy nový válečný
konflikt na Balkáně? A jakou roli v jeho případném utlumení hrají Trumpovy developerské projekty v Albánii, v Srbsku, ba dokonce v samotném Bělehradě, kde prý chce Trump stavět luxusní hotely?
 
V epizodě se dále řeší, jaké je postavení střední a východní Evropy v NATO, proč slovanské země jsou mezi sebou tak často v nějakém konfliktu a proč se tak často v této části Evropy mění hranice, jak to souvisí s rozpadem Sovětského svazu a vůbec organizováním společnosti shora, zda je západní Evropa skutečně tak klidná, jak se nám jeví, zda je pro nás západní Evropa spolehlivý spojenec nebo zda po dvaceti letech členství v EU už dávno nemáme nárok na to formulovat svou vlastní evropskou politiku. Anebo zda je tak přehnaný a nesrozumitelný americký požadavek, aby se Evropa bezpečnostně o sebe začala starat taky trochu sama a nespoléhala donekonečna na přítomnost americké ochrany.
 
Aneb konečně podcast, který vám přiblíží, že v tom nejsme sami a že Slované skutečně mají mnohé společného.

Aplikace Youradio Talk

Od dob Billa Clintona nebyl lepší americký prezident pro střední Evropu, než byl Donald Trump

Poslechněte si podcast