Echo Media

Zpravodajství

Politické zprávy

Neschopní kompromisu. Naše hlavní neřest? 

Echo Podcasty

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo. 

•	Echo Porada
•	Hrot Pavla Štrunce
•	Echo Salon
•	Muži za pultem
•	Výpravy Jiřího Peňáse
•	Pravda neexistuje TM
•  Minulost není historie

„Ideály nám mohou říci něco důležitého o tom, kým bychom chtěli být. Ale kompromisy nám říkají, kým jsme,“ píše v knize O kompromisu a shnilých kompromisech izraelský filozof Avishai Margalit. Ač nepříjemné bývají kompromisy nevyhnutelné. Bez kompromisu bychom nedaly dohromady snad žádný vztah, přitom vztahy – nejen třeba partnerské, ale i ty mezi občany – jsou právě pro demokracii ústřední: umožňují nám myslet a postihnout složitost situací, v níž se nacházíme.	Proč je kompromis natolik těžký? Často se k němu odhodláváme poté, co jsme se nějakou dobu s druhou stranou svářili, či s ní přímo byli ve válce. Vyžaduje to „rozdělit to, co nás rozděluje“, jak píše Margalit. Jinými slovy musí každý učinit svůj díl ústupků, a tím se druhému přiblížit. Výsledkem dobrého kompromisu je, že ani jeden není spokojený zcela, ale dosáhne něčeho podstatnějšího než spokojenost – třeba mír, který je podmínkou života i myšlení. Válečnictví nepřipouští pečlivé rozlišování.	Jsme dnes méně ochotní ke kompromisům? Je to možné. Jsme přetíženi informacemi, lidmi, kauzami. Nejúspěšnější a nejúčinnější filtr je moralizování. Když moralizujeme, řekneme si, že s druhým člověkem nemá smysl se bavit, protože je špatný, či přímo zlý. Možná je chyba tento postup příliš moralizovat. V případě informačního přetlaku, v němž se moderní západní společnosti ocitly, jde o reflex, který nám umožňuje něco vnímat. Jenže když moralizujeme, je obtížnější dospět ke smíru, protože první podmínka kompromisu je přestat druhého démonizovat. A právě tohle – uznat druhého a jeho stanovisko jako legitimní – bývá složitější než sám obsah kompromisu.KapitolyI. Kompromituje kompromis? [úvod až 8:10]II. Kompromis: nevyhnutelné nepohodlí [8:10 až 19:30]III. Kompromis bývá konfliktem míru a spravedlnosti [19:30 až 50:10]IV. Jsme dnes méně ochotni přistoupit na kompromisy? [50:10 až konec]BibliografieMichael Hesse, „Margalit: Philosoph Avishai Margalit über Krieg in Gaza: Es wird keinen gerechten Frieden geben“, in: Franfurter Rundschau, 12. 7. 2024, https://www.fr.de/kultur/gesellschaft/philosoph-avishai-margalit-ueber-krieg-in-gaza-es-wird-keinen-gerechten-frieden-geben-93184219.htmlAvishai Margalit, On Compromise and Rotten Compromises, Princeton: Princeton University Press, 2009.Eva Menasse, Gedankenspiele über den Kompromiss, Wien: Literaturverlag Droschl, 2020.Véronique Zanneti, Spielarten des Kompromisses, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2022.

„Ideály nám mohou říci něco důležitého o tom, kým bychom chtěli být. Ale kompromisy nám říkají, kým jsme,“ píše v knize O kompromisu a shnilých kompromisech izraelský filozof Avishai Margalit. Ač nepříjemné bývají kompromisy nevyhnutelné. Bez kompromisu bychom nedaly dohromady snad žádný vztah, přitom vztahy – nejen třeba partnerské, ale i ty mezi občany – jsou právě pro demokracii ústřední: umožňují nám myslet a postihnout složitost situací, v níž se nacházíme.	Proč je kompromis natolik těžký? Často se k němu odhodláváme poté, co jsme se nějakou dobu s druhou stranou svářili, či s ní přímo byli ve válce. Vyžaduje to „rozdělit to, co nás rozděluje“, jak píše Margalit. Jinými slovy musí každý učinit svůj díl ústupků, a tím se druhému přiblížit. Výsledkem dobrého kompromisu je, že ani jeden není spokojený zcela, ale dosáhne něčeho podstatnějšího než spokojenost – třeba mír, který je podmínkou života i myšlení. Válečnictví nepřipouští pečlivé rozlišování.	Jsme dnes méně ochotní ke kompromisům? Je to možné. Jsme přetíženi informacemi, lidmi, kauzami. Nejúspěšnější a nejúčinnější filtr je moralizování. Když moralizujeme, řekneme si, že s druhým člověkem nemá smysl se bavit, protože je špatný, či přímo zlý. Možná je chyba tento postup příliš moralizovat. V případě informačního přetlaku, v němž se moderní západní společnosti ocitly, jde o reflex, který nám umožňuje něco vnímat. Jenže když moralizujeme, je obtížnější dospět ke smíru, protože první podmínka kompromisu je přestat druhého démonizovat. A právě tohle – uznat druhého a jeho stanovisko jako legitimní – bývá složitější než sám obsah kompromisu. KapitolyI. Kompromituje kompromis? [úvod až 8:10]II. Kompromis: nevyhnutelné nepohodlí [8:10 až 19:30]III. Kompromis bývá konfliktem míru a spravedlnosti [19:30 až 50:10]IV. Jsme dnes méně ochotni přistoupit na kompromisy? [50:10 až konec] Bibliografie Michael Hesse, „Margalit: Philosoph Avishai Margalit über Krieg in Gaza: Es wird keinen gerechten Frieden geben“, in: Franfurter Rundschau, 12. 7. 2024, https://www.fr.de/kultur/gesellschaft/philosoph-avishai-margalit-ueber-krieg-in-gaza-es-wird-keinen-gerechten-frieden-geben-93184219.htmlAvishai Margalit, On Compromise and Rotten Compromises, Princeton: Princeton University Press, 2009.Eva Menasse, Gedankenspiele über den Kompromiss, Wien: Literaturverlag Droschl, 2020.Véronique Zanneti, Spielarten des Kompromisses, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2022.

Aplikace Youradio Talk

Neschopní kompromisu. Naše hlavní neřest?

Poslechněte si podcast