Echo Media

Zpravodajství

Politické zprávy

Česká společnost

Tomáš Garrigue Masaryk

Historie

Křesťanství

Ateismus a agnosticismus

Vztahy mezi náboženstvím a vládou

Katolicismus

Národní identita

Karel IV.

Zahájení a vymezení tématu: český ateismus a jeho kořeny

Komunismus vs. hlubší příčiny sekularizace; nástin 19. století

Česko jako „laboratoř sekularizace“ (Petr Fiala), data o bezvěrcích

Srovnání se sousedy a kontrast s bývalou NDR

Formování českého nacionalismu, role katolicismu vs. centra moci; polský kontrast

Od Palackého k Masarykovi: protestantská tradice a matrikoví katolíci

První kontakty s křesťanstvím: křest 14 knížat (845) a moravské elity (831)

Východ vs. západ jako anachronismus; jednota církve v 9. století

Cyrilometodějská mise: staroslověnština a vazby na Pasov/Salzburg

Politická funkce christianizace: legitimace a prevence konfliktů

Dalimilova epizoda o Bořivojovi a mezinárodní uznání

Vyhnutí se násilné christianizaci; osud Polabských Slovanů

„Jeden Bůh – jeden panovník“: vnitřní konsolidace moci

Srůst státní a církevní správy: hrady, kasteláni, archipresbyteři

Dlouhý proces christianizace (až do 13. století)

Sv. Vojtěch: kritika ženatých kněží, mnohoženství a obchodu s otroky

Kosmas o „polopohanech“; lidové praktiky a archeologické nálezy

Stabilizace farní sítě a desátku ve 13. století

Rok 1222: Velké privilegium české církve (Přemysl Otakar I. a biskup Ondřej)

Lucemburkové a Karel IV. jako „popskej král“; limity pramenů

Inkvizice ve 14. století: Havel z Jindřichova Hradce, Valdenští, bekyně/begardi

Konec klimatického optima, „malá doba ledová“ a vazby na Anglii (Richard II.)

Národ, který nevěří ničemu, uvěří všemu

Echo Podcasty

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo. 

•	Echo Porada
•	Hrot Pavla Štrunce
•	Echo Salon
•	Muži za pultem
•	Výpravy Jiřího Peňáse
•	Pravda neexistuje TM
•  Minulost není historie

<p>Češi jsou pokládáni za jeden z nejvíce ateistických národů v Evropě. Přitom sociologické průzkumy uskutečněné v 21. století ukazují, že za jednoznačné ateisty se označuje sotva 15 % české populace. A zhruba třetina si není svým ateismem jistá. Naopak 39 % Čechů v nějakého ducha či vyšší sílu věří. Tím něčím mohou být transcendentní osoby či síly, nějaká forma posmrtného života - čili reinkarnace, zázraky, horoskopy, amulety apod. Z hlediska zájmu o astrologii a léčitelství patříme dokonce mezi nejreligióznější národy v celém euroatlantickém prostoru. Češi, ačkoli se nehlásí k žádné církvi, jsou tedy dost pověrčiví. Potvrzují proto teorii, podle které národ, který nevěří ničemu, uvěří všemu.</p><p>Český ateismus, který se zrodil v 19. století, je ve skutečnosti spíše antiklerikalismus. V 19. století vedli buditelé pokrokářský boj proti habsburské alianci trůnu a oltáře, Tomáš Garrigue Masaryk, který byl hluboce věřící člověk, ale nesnášel katolickou církev, byl pro mnoho Čechů vzorem a materiální komunistická víra destruující instituce a občanskou společnost odpor k církvím dokonala.</p>

Aplikace Youradio Talk

Národ, který nevěří ničemu, uvěří všemu

Poslechněte si podcast