Komunisté šikovně navázali na obrozenecké vyprávění o husitech a udělali z nich první proletáře

Historik Dušan Třeštík správně poznamenal, že člověk je zvíře mýtotvorné. Bez vyprávění, která dávají životu smysl, nemůže jeho břímě snášet. Musí to být ale živé vyprávění, ne soubor holých pouček. Zdeněk Nejedlý tohle pravidlo nějak geniálně vycítil a přepsal příběh o husitech, který si Češi s hrdostí vyprávěli od dob Palackého, Jiráska a Masaryka, v duchu marxistické teorie o pokrokových tradicích českého národa. Z husitských božích bojovníků udělal první proletáře, kteří povstali proti bohatým feudálům a zdůraznil obranu naší země vůči cizáckým křižákům zosobňujících nenárodní feudální řád. A tato kombinace národního hrdinství a touhy po sociální spravedlnosti zabrala skvěle. Otakar Vávra natočil v tomto duchu známou husitskou trilogii s národním bardem Zdeňkem Štěpánkem v roli Jana Husa i Jana Žižky, bývalý funkcionalista Jaroslav Fragner postavil Betlémskou kapli, která byla otevřena 5.7.1954 v předvečer výročí upálení Jana Husa. Toto šikovné převyprávění historie možná přispělo k všeobecnému přijetí socialistických idejí a vítězství komunistů více, než jsme si dnes ochotni připustit.