Echo Media

Zpravodajství

Politické zprávy

Filozofie a agrese: Ještě je slabost síla, nebo už zbrojíme?

Echo Podcasty

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo. 

•	Echo Porada
•	Hrot Pavla Štrunce
•	Echo Salon
•	Muži za pultem
•	Výpravy Jiřího Peňáse
•	Pravda neexistuje TM
•  Minulost není historie

Protagonista románu Lidská skvrna od Philipa Rotha poznamenává, že západní písemnictví vzniká ze sporu – ze sporu nad krásnou Helenou, který nakonec přerostl ve válku. V nadsázce lze totéž říct i o filozofii. Pro mnohé myslitele napříč staletími je stěžení Hérakleitův výrok, dle kterého je válka otcem všech věcí. Znamená to, že sklon k agresivitě je vlastní i filozofii a že se snad tato agresivita může přelévat do skutečných válek?Tuto tezi formuluje v knize Totalita a nekonečno filozof Emmanuel Lévinas. Má za to, že princip identity vládnoucí filozofii, tedy snaha převést stejnost na různost, se skutečně ozývá i ve válce. Válka je v tom případě bytostně spjatá s naším myšlením. Jsme bojové plemeno, protože jsme se naučili myslet skrze kategorie my a oni. Lze se to odnaučit? Lévinas říká, že nám nic jiného nezbývá, ne po druhé světové válce.A možná jsme se i ledacos odnaučovali, třeba i tím, že jsme si poslední roky říkali, že pravou sílou je slabost. I to má své kulturní dějiny. Ježíš učil, že skutečnou mocí je služba. Tato myšlenka – či spíše Ježíšova existence – se podle italského filozofa Giovanni Vattima vtělila do dějin západu. Navzdory tomu, že i křesťanství má svou agresivní stránku, obecně kulturu zjemňuje. A přestože byl Ježíš vše jiné jen ne slabý, formuloval Vattimo právě na pozadí křesťanství tzv. pensiore debole, slabé myšlení, které je prý pravou silou západní společnosti.V čem tkví tato „slabost“? Třeba v tomto: Postupně přestáváme fyzicky trestat; neupalujeme, ale diskutujeme; odbouráváme hierarchie; společnost stavíme na konsensu, ne na moci. Ale není to nakonec jen část pravdy? Nemá v sobě každé myšlení kus agrese, bez níž by nebylo ani nic dobrého? A jak rozumět tomu, že se nám na veřejnosti náhle mísí dva imperativy? Ještě si opakujeme „slabost je síla“, ale také už slýcháme, že je třeba dát „zbraně na stůl“. Znamená to, že se chceme částečně rozejít s principem „slabého myšlení“? Nebo nechceme, ale musíme?KapitolyI. Hádka, z níž vyrůstá západní písemnictví [začátek až 16:20]II. Pryč od totality! [16:20 až 42:00]III. Richard Overy: Války jsou dobré „k myšlení“. [42:00 až 57:30]IV. Fašistický princip uprostřed současnosti [57:30 až konec]BibliografieEmmanuel Levinas, Totalita a nekonečno, přel. Miroslav Petříček – Jan Sokol, Praha: OIKOYMENH, Tamtéž, str. 10.Tereza Matějčková, „Jsem na Tebe alergická. Hegel a Lévinas o vztahu k druhému“, in: Jakub Sirovátka – Ondřej Sikora, Lévinas v konfrontaci, Praha: OIKOYMENH, 2020, str. 36–53.Richard Overy, Why Wars? New York: Norton Company, 2024.Philip Roth, The Human Stain, London: Vintage, 2000.Peter Trawny ve skvělé knize Hitler, die Philosophie und der Hass (Berlin: Matthes & Seitz, 2022).Gianni Vattimo, Transparentní společnosti, přel. Antonín Kosík, Praha: Rubato, 2013.Zlomky předsokratovských myslitelů, přel. Karel Svoboda, Praha: Československý akademie věd, 1962.

Protagonista románu Lidská skvrna od Philipa Rotha poznamenává, že západní písemnictví vzniká ze sporu – ze sporu nad krásnou Helenou, který nakonec přerostl ve válku. V nadsázce lze totéž říct i o filozofii. Pro mnohé myslitele napříč staletími je stěžení Hérakleitův výrok, dle kterého je válka otcem všech věcí. Znamená to, že sklon k agresivitě je vlastní i filozofii a že se snad tato agresivita může přelévat do skutečných válek?Tuto tezi formuluje v knize Totalita a nekonečno filozof Emmanuel Lévinas. Má za to, že princip identity vládnoucí filozofii, tedy snaha převést stejnost na různost, se skutečně ozývá i ve válce. Válka je v tom případě bytostně spjatá s naším myšlením. Jsme bojové plemeno, protože jsme se naučili myslet skrze kategorie my a oni. Lze se to odnaučit? Lévinas říká, že nám nic jiného nezbývá, ne po druhé světové válce.A možná jsme se i ledacos odnaučovali, třeba i tím, že jsme si poslední roky říkali, že pravou sílou je slabost. I to má své kulturní dějiny. Ježíš učil, že skutečnou mocí je služba. Tato myšlenka – či spíše Ježíšova existence – se podle italského filozofa Giovanni Vattima vtělila do dějin západu. Navzdory tomu, že i křesťanství má svou agresivní stránku, obecně kulturu zjemňuje. A přestože byl Ježíš vše jiné jen ne slabý, formuloval Vattimo právě na pozadí křesťanství tzv. pensiore debole, slabé myšlení, které je prý pravou silou západní společnosti.V čem tkví tato „slabost“? Třeba v tomto: Postupně přestáváme fyzicky trestat; neupalujeme, ale diskutujeme; odbouráváme hierarchie; společnost stavíme na konsensu, ne na moci. Ale není to nakonec jen část pravdy? Nemá v sobě každé myšlení kus agrese, bez níž by nebylo ani nic dobrého? A jak rozumět tomu, že se nám na veřejnosti náhle mísí dva imperativy? Ještě si opakujeme „slabost je síla“, ale také už slýcháme, že je třeba dát „zbraně na stůl“. Znamená to, že se chceme částečně rozejít s principem „slabého myšlení“? Nebo nechceme, ale musíme? KapitolyI. Hádka, z níž vyrůstá západní písemnictví [začátek až 16:20]II. Pryč od totality! [16:20 až 42:00]III. Richard Overy: Války jsou dobré „k myšlení“. [42:00 až 57:30]IV. Fašistický princip uprostřed současnosti [57:30 až konec] BibliografieEmmanuel Levinas, Totalita a nekonečno, přel. Miroslav Petříček – Jan Sokol, Praha: OIKOYMENH, Tamtéž, str. 10.Tereza Matějčková, „Jsem na Tebe alergická. Hegel a Lévinas o vztahu k druhému“, in: Jakub Sirovátka – Ondřej Sikora, Lévinas v konfrontaci, Praha: OIKOYMENH, 2020, str. 36–53.Richard Overy, Why Wars? New York: Norton Company, 2024.Philip Roth, The Human Stain, London: Vintage, 2000.Peter Trawny ve skvělé knize Hitler, die Philosophie und der Hass (Berlin: Matthes & Seitz, 2022).Gianni Vattimo, Transparentní společnosti, přel. Antonín Kosík, Praha: Rubato, 2013.Zlomky předsokratovských myslitelů, přel. Karel Svoboda, Praha: Československý akademie věd, 1962.

Aplikace Youradio Talk

Filozofie a agrese: Ještě je slabost síla, nebo už zbrojíme?

Poslechněte si podcast