Echo Media

Zpravodajství

Politické zprávy

Češi si z Bulharska udělali kolonii včetně piva a knedlíků, jsou jako Francouzi v Senegalu, říká Zámečník

Echo Podcasty

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo. 

•	Echo Porada
•	Hrot Pavla Štrunce
•	Echo Salon
•	Muži za pultem
•	Výpravy Jiřího Peňáse
•	Pravda neexistuje TM
•  Minulost není historie

Analytik Hrotu24 Miroslav Zámečník přibližuje historii dovolených i cestovního ruchu. A prozrazuje, proč byli Češi v Bulharsku nakonec neoblíbeni nebo co mají společného s Němci.
Cestovní ruch má své kořeny již v 19. století, kdy se začaly organizovat první výlety. Průkopníkem byl Thomas Cook, který v roce 1841 zorganizoval přepravu lidí na demonstraci proti konzumaci alkoholu. Kratochvilné cestování bylo tehdy dostupné jen pro bohaté vrstvy, které mohly investovat do pohodlných přesunů a luxusního ubytování. Bohatá buržoazie 18. a 19. století ráda cestovala do Itálie, Řecka či jižní Francie.

„Vše souvisí právě s nástupem buržoazie. A masový turismus, tak jak ho známe dneska, je vlastně záležitost, která není ani prvorepubliková, ale je poválečná,“ říká Miroslav Zámečník, hlavní analytik Hrotu24, v novém Hrotcastu.

Po válce se cestovní ruch v Československu začal rozvíjet pro masy. Kvůli odsunu tří milionů lidí z Československa zůstalo pohraničí téměř prázdné. Toho využily různé podniky, které zabraly opuštěné horské chaty a přeměnily je na podnikové rekreační objekty. Tento trend byl oblíbený zejména v Krkonoších, ale rozšířil se i do dalších oblastí bývalého německého osídlení po celém pohraničí.
Československé podniky si dokonce stavěly vlastní rezorty, zejména v Bulharsku, kde nabízely svým zaměstnancům levné dovolené u moře. Byly to strategické podniky jako Vítkovice či Plzeňská Škodovka, které měly v Bulharsku své hotely a kempy.

„To bylo velmi neobvyklé a Bulhaři to postupem času fakt neměli rádi, protože z toho neměli vůbec žádné peníze. Vítkovice si tam navezly svůj personál, pivo teklo proudem, ale všechno bylo české. I knedlíky se vařily,“ dodává pobaveně analytik.

Jak čas plynul, stával se tento model neudržitelným. Bulhaři nebyli spokojeni s minimálním ekonomickým přínosem a po revoluci v roce 1989 byly tyto podnikové rekreační objekty rozpuštěny. S nadsázkou lze říci, že takový typ turismu vytvářel specifickou atmosféru, která byla někdy přirovnávána k tomu, jak Francouzi působili v Senegalu či Němci ve Španělsku.
Který národ byl průkopníkem cestování? Na kolik v minulosti přišla dovolená? Proč byla jízda na korbě nákladního vozu součástí cesty na rekreaci? Poslechněte si letní Hrotcast.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz

X: http://twitter.com/echo24cz
Facebook: http://twitter.com/echo24cz

<p>Analytik Hrotu24 Miroslav Zámečník přibližuje historii dovolených i cestovního ruchu. A prozrazuje, proč byli Češi v Bulharsku nakonec neoblíbeni nebo co mají společného s Němci.
Cestovní ruch má své kořeny již v 19. století, kdy se začaly organizovat první výlety. Průkopníkem byl Thomas Cook, který v roce 1841 zorganizoval přepravu lidí na demonstraci proti konzumaci alkoholu. Kratochvilné cestování bylo tehdy dostupné jen pro bohaté vrstvy, které mohly investovat do pohodlných přesunů a luxusního ubytování. Bohatá buržoazie 18. a 19. století ráda cestovala do Itálie, Řecka či jižní Francie.

„Vše souvisí právě s nástupem buržoazie. A masový turismus, tak jak ho známe dneska, je vlastně záležitost, která není ani prvorepubliková, ale je poválečná,“ říká Miroslav Zámečník, hlavní analytik Hrotu24, v novém Hrotcastu.

Po válce se cestovní ruch v Československu začal rozvíjet pro masy. Kvůli odsunu tří milionů lidí z Československa zůstalo pohraničí téměř prázdné. Toho využily různé podniky, které zabraly opuštěné horské chaty a přeměnily je na podnikové rekreační objekty. Tento trend byl oblíbený zejména v Krkonoších, ale rozšířil se i do dalších oblastí bývalého německého osídlení po celém pohraničí.
Československé podniky si dokonce stavěly vlastní rezorty, zejména v Bulharsku, kde nabízely svým zaměstnancům levné dovolené u moře. Byly to strategické podniky jako Vítkovice či Plzeňská Škodovka, které měly v Bulharsku své hotely a kempy.

„To bylo velmi neobvyklé a Bulhaři to postupem času fakt neměli rádi, protože z toho neměli vůbec žádné peníze. Vítkovice si tam navezly svůj personál, pivo teklo proudem, ale všechno bylo české. I knedlíky se vařily,“ dodává pobaveně analytik.

Jak čas plynul, stával se tento model neudržitelným. Bulhaři nebyli spokojeni s minimálním ekonomickým přínosem a po revoluci v roce 1989 byly tyto podnikové rekreační objekty rozpuštěny. S nadsázkou lze říci, že takový typ turismu vytvářel specifickou atmosféru, která byla někdy přirovnávána k tomu, jak Francouzi působili v Senegalu či Němci ve Španělsku.
Který národ byl průkopníkem cestování? Na kolik v minulosti přišla dovolená? Proč byla jízda na korbě nákladního vozu součástí cesty na rekreaci? Poslechněte si letní Hrotcast.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz

X: http://twitter.com/echo24cz
Facebook: http://twitter.com/echo24cz</p>

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Češi si z Bulharska udělali kolonii včetně piva a knedlíků, jsou jako Francouzi v Senegalu, říká Zámečník

Poslechněte si podcast