Echo Media

Zpravodajství

Politické zprávy

Černohorci nás učili budovat stát a národní sebevědomí, my si z nich děláme srandu

Echo Podcasty

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo. 

•	Echo Porada
•	Hrot Pavla Štrunce
•	Echo Salon
•	Muži za pultem
•	Výpravy Jiřího Peňáse
•	Pravda neexistuje TM
•  Minulost není historie

O Černé Hoře toho dnes našinci příliš nevědí, ale v 19. století byl cílem a vzorem skoro každého vlastenecky zapáleného Čecha. Jezdili se tam porozhlédnout, jak vypadá slovanský stát, a čerpali inspiraci pro české národní snahy. Na tyto své dějiny jsme dávno zapomněli. Dnes je Černá Hora nejmenší a národnostně nejrozmanitější slovanské země, která se od svého vzniku v roce 2006 drží prozápadní zahraniční politiky a rychle se začleňuje do euroatlantických struktur. Nová epizoda sourozeneckého podcastu Hej, Slované je proto pozvánkou do fascinujícího příběhu známé neznámé země, ostatně Jakub & Lukáš Novosadovi si tentokrát do studia pozvali historika, balkanistu a spisovatele Františka Šístka, jenž toho u o Černé Hoře ví u nás nejvíc.Ten hned v úvodu přibližuje ony zapomenuté historické vazby českých kulturních a intelektuálních elit 19. století na tehdy nezávislém černohorském knížectví. Tato země tou dobou sloužila jako jeden ze vzorů a ideálů státní samostatnosti a správných slovanských snah. Čeští umělci se zároveň výrazně propsali do místní kultury, což Černohorci dodnes zdůrazňují a rádi se tím chlubí. Tyto pozapomenuté vazby se ovšem odrazily v jedné z našich legendárních pohádek, která nenápadně odkazuje právě staré černohorské knížectví a v mnohém ho paroduje.Následuje přesun do novodobější historie, spojené především s osobností premiéra a prezidenta Mila Djukanoviće, který vydržel v nejvyšších politických funkcích přes třicet let – poprvé se premiérem stal ještě v osmdesátých letech, kdy mu nebylo ani třicet let. Jak se z komunisty, velkého spojence Slobodana Miloševiće a zastánce velké Jugoslávie stal prozápadní člověk, který od roku 1996 formuloval černohorskou potřebu evropské integrace a vstupu do NATO? Lze slovanský stát budovat nikoli národně, ale občansky? Jak je možné, že se to v národnostně nesmírně pestré Černé Hoře povedlo? Proč došlo k rozpadu federace se Srbskem a vyhlášení samostatné Černé Hory? Ostatně jsme-li hrdi na pokojný rozpad Československa, neměli bychom být stejně pyšní na stejně tak mírný rozchod Srbska a Černé Hory, kde se ani nebáli vyhlásit referendum o samostatnosti?Sourozenci s hostem probírají rovněž Djukanovićovu kontroverzní pověst, obvinění z korupčního jednání i příčiny posledních neúspěchů dlouhá léta zdánlivě nezničitelného politika. Rozený vypravěč František Šístek nakonec ještě detailně vylíčí současnou politickou situaci, sugestivně nastíní hlavní problémy, s nimiž se Černá Hora aktuálně potýká, a představí i vize a plány jejích nových politických lídrů, již koketují také s Ruskem, protože v Černé Hoře hraje významnou úlohu také pravoslavná církev. Je to kabaret, který stojí za poslech.Aneb konečně podcast, který vypráví příběhy, jaké jinde skutečně neuslyšíte.

O Černé Hoře toho dnes našinci příliš nevědí, ale v 19. století byl cílem a vzorem skoro každého vlastenecky zapáleného Čecha. Jezdili se tam porozhlédnout, jak vypadá slovanský stát, a čerpali inspiraci pro české národní snahy. Na tyto své dějiny jsme dávno zapomněli. Dnes je Černá Hora nejmenší a národnostně nejrozmanitější slovanské země, která se od svého vzniku v roce 2006 drží prozápadní zahraniční politiky a rychle se začleňuje do euroatlantických struktur. Nová epizoda sourozeneckého podcastu Hej, Slované je proto pozvánkou do fascinujícího příběhu známé neznámé země, ostatně Jakub & Lukáš Novosadovi si tentokrát do studia pozvali historika, balkanistu a spisovatele Františka Šístka, jenž toho u o Černé Hoře ví u nás nejvíc.Ten hned v úvodu přibližuje ony zapomenuté historické vazby českých kulturních a intelektuálních elit 19. století na tehdy nezávislém černohorském knížectví. Tato země tou dobou sloužila jako jeden ze vzorů a ideálů státní samostatnosti a správných slovanských snah. Čeští umělci se zároveň výrazně propsali do místní kultury, což Černohorci dodnes zdůrazňují a rádi se tím chlubí. Tyto pozapomenuté vazby se ovšem odrazily v jedné z našich legendárních pohádek, která nenápadně odkazuje právě staré černohorské knížectví a v mnohém ho paroduje.Následuje přesun do novodobější historie, spojené především s osobností premiéra a prezidenta Mila Djukanoviće, který vydržel v nejvyšších politických funkcích přes třicet let – poprvé se premiérem stal ještě v osmdesátých letech, kdy mu nebylo ani třicet let. Jak se z komunisty, velkého spojence Slobodana Miloševiće a zastánce velké Jugoslávie stal prozápadní člověk, který od roku 1996 formuloval černohorskou potřebu evropské integrace a vstupu do NATO? Lze slovanský stát budovat nikoli národně, ale občansky? Jak je možné, že se to v národnostně nesmírně pestré Černé Hoře povedlo? Proč došlo k rozpadu federace se Srbskem a vyhlášení samostatné Černé Hory? Ostatně jsme-li hrdi na pokojný rozpad Československa, neměli bychom být stejně pyšní na stejně tak mírný rozchod Srbska a Černé Hory, kde se ani nebáli vyhlásit referendum o samostatnosti?Sourozenci s hostem probírají rovněž Djukanovićovu kontroverzní pověst, obvinění z korupčního jednání i příčiny posledních neúspěchů dlouhá léta zdánlivě nezničitelného politika. Rozený vypravěč František Šístek nakonec ještě detailně vylíčí současnou politickou situaci, sugestivně nastíní hlavní problémy, s nimiž se Černá Hora aktuálně potýká, a představí i vize a plány jejích nových politických lídrů, již koketují také s Ruskem, protože v Černé Hoře hraje významnou úlohu také pravoslavná církev. Je to kabaret, který stojí za poslech.Aneb konečně podcast, který vypráví příběhy, jaké jinde skutečně neuslyšíte.

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Černohorci nás učili budovat stát a národní sebevědomí, my si z nich děláme srandu

Poslechněte si podcast