Mňaublog – Smuteční ráno

**Jak kočky Linda, Elis, Šmoulinka a Béďa rozveselily smutné ráno** Dnes ráno mě čekalo smuteční rozloučení s kamarádem. Mé čtyři kočky, jako by cítily mou náladu, se rozhodly, že mě rozveselí svým jedinečným způsobem. Ačkoliv se jejich snaha neobešla bez malých katastrof, nakonec mi připomněly, že smích a láska našich mazlíčků jsou nejlepší léky na smutek. Ráno začalo nezvykle tichým tichem, které viselo ve vzduchu mého bytu. Na ramínku v ložnici visel černý oblek, připravený na dnešní smuteční obřad. Byl jsem zasažen ztrátou svého dobrého kamaráda, a představa dnešního rozloučení mě tížila.Mé čtyři kočky, Linda, Elis, Šmoulinka a Béďa, jako by tušily, že něco není v pořádku. Linda tiše přadla vedle mě na posteli, Elis šmejdila po kuchyni, zatímco Šmoulinka a Béďa plánovaly své další dobrodružství.Připravil jsem si snídani – vejce se slaninou a ranní kávu, abych alespoň trochu nastartoval den. Ale než jsem se nadál, slyšel jsem ránu. Šmoulinka a Béďa se rozhodly, že mi pomohou tím, že shodily talíř a hrnek ze stolu.Najednou se podlaha změnila v bojiště – vejce, slanina a káva všude. A v ten moment jsem se, přes slzy, musel zasmát. ‚No to je paráda!‘ řekl jsem a začal uklízet. Možná to nebyl nejlepší začátek dne, ale díky mým kočkám jsem si uvědomil, že i v těžkých chvílích je důležité najít něco, co nás přiměje se usmát.Nakonec jsem se připravil na den, pohladil své kočky a vyrazil s vědomím, že život jde dál a že doma, s plnou miskou a čtyřmi chlupatými kamarádkami, vždy najdu útěchu a radost.