Mňaublog - Malá noční můra

Dnes ráno začalo poněkud chaoticky. Vše se seběhlo kvůli jedné drobné noční můře, která se nějakým způsobem dostala do našeho bytu skrze pootevřené okno. Měl jsem prostě potřebu před spaním vyvětrat a tohle byla cena za čerstvý vzduch. Ale kdo by čekal takovou akci v půl třetí ráno? Kočičí kvarteto v akci Máme doma čtyři kočky – Lindu, Béďu, Elis a Šmoulinku. Všechna tahle jména se dnes stala synonymem pro pohromu. Jakmile ta malá noční můra zamávala svými křídly, všechno začalo. Linda, naše nejstarší a nejklidnější kočka, obvykle nejeví zájem o lovení hmyzu, ale tentokrát se přidala k ostatním jako pravý vůdce smečky. Béďa, náš mladý a energický kocour, vyrazil jako první. Bylo to, jako by se zapnulo turbo. Běhal po celém bytě, skákal na nábytek a snažil se tu potvoru chytit. Elis, naše elegantní kočka, která obvykle působí velmi distingovaně, se změnila v opravdovou lovkyni. A nakonec Šmoulinka, naše malá modrá kočička, byla neúnavná a i přes svůj drobný vzrůst se statečně zapojila do honu. Byt vzhůru nohama Během několika minut byl byt vzhůru nohama. Květináče se převracely, záclony byly napůl stržené a z kuchyňského stolu zmizely večeřové talíře. Sledoval jsem tu scénu s očima navrch hlavy, nevěděla jsem, jestli mám kočky zastavit, nebo se prostě smát.